Dne 11.12. jsme se v kanceláři v jeho firmě setkal radním Jiřím Langerem (ANO) nad tématem královéhradeckého stadionu. Shodli jsme se na kontrole projektové dokumentece a možných úsporách. Jednání budou dál probíhat přímo na městě.

Po telefonickém rozhovoru jsme se na základě žádosti sešli u mě v kanceláři na klubu ke krátké seznamovací schůzce s prezidentem ČLK MUDr. Milanem Kubkem. Za Piráty se schůzky zúčastnil také poslanec Petr Třešňák.

Představili jsme cíle Pirátů v oblasti zdravotní péče i naše angažmá v rámci zdravotních pojišťoven (viz program).

Řešili jsem vyváženost pohledu vs. silné zastoupení lékařské komunity na postech poslanců PS PČR. Od nás zazněla pozvánka (již se děje na úrovni jednotlivých odborníků) k diskusi v rámci dílčích workshopů a kulatých stolů.

Řešili jsme situace českých nemocnic. Speciálním tématem, které vynesl doktor Kubek, bylo angažmá zahraničních pracovníků v nemocnicích, kteří nemají potřebné rozdílové zkoušky a fungují ve formě 1:1 k lékařům, zejména pak chybějící relevantní data o tomto fenoménu.

Dohodli jsme se na bližší spolupráci při připomínkování legislativy týkající se zdravotnictví obecně, tak jak je naším standardem ve všech oblastech ve formě transparentní spolupráce. Zmínil jsem možnost zapojení se do chystaného projektu Občanské sněmovny - stake holder/připomínkové místo.

Schůzka s Radimem Passerem, zakladatelem a generálním ředitelem Passerinvest Group a Martinem Ungerem, technickým ředitelem Passerinvest Group ve Sněmovně.

Schůzka se vedla o podnikatelských problémech s lidskými zdroji a nedostatečné dopravní infrastruktuře. Nabízeno řešení ve větší otevřenosti k pracovníkům z Ukrajiny a v podobě nových dopravních staveb dálnic a trasy E metra.

V utery 11.12. mne navstivili pan Petr Adensam a Petr Pazdera ze spolecnosti Rumpold. Seznamili jsme se, panove mi, jako politikovi za ziv. prostredi, predstavili spolecnost a jeji aktivity a dal jsme diskutovali na tema odpadu a nakladani s nimi. Neprobehlo zadne jednani.

crossminton liga v Praze

sportovní koncepce a stavby v MČ

sportovní granty a komise

Pan Vacek mi při otevřené poslanecké kanceláři ve Francouzské dnes předestřel několik námětů, které vidí v souvislosti s problematikou sociální a zdravotní, s ohledem na ZTP.

1) Ostudné čekací doby na lékařské posudkové službě
- Od okamžiku, kdy člověka jeho praktický lékař doporučí pozornosti posudkového lékaře a začne tedy běžet žádost o invaliditu, uběhne do okamžiku prvního vyplacení invalidního důchodu klidně tři čtvrtě roku.
Ale nejde jen o to - poté začíná kolečko vyřizování průkazů. Nejen, že je posudkových lékařů nedostatek, navíc jde o to, že po přiznání nároku na invalidní důchod, se vystavují pouze průkazy ZP (opravňující požádat o uvolnění místa v dopravním prostředku nebo ve frontě o přednost). O průkazy ZTP (potřebné kvůli slevám např. MHD zdarma, vstupné do kulturních institucí) se ale žádá až poté, co nastane více než 50% invalidita - a žádá se zvlášť. Takže jeden lékař přizná více než 50% pracovní neschopnosti a druhý opět studuje spis a přiznává tento průkaz. V komplikovanějších případech (zde postupně se prohlubující choroba) to trvá i tři roky.

2) Velice dlouhá prodleva při výplatě přiznané nemocenské.
Podnět od paní, která v životě měla pouze tři neschopenky a nikdy nebyla nezaměstnaná. Po ošklivé zlomenině si vzala dovolenou, měla neschopenku na měsíc a půl a pak ještě zase dovolenou. Od zaměstnavatele přišla nemocenská bez problémů, ale od státu až tři měsíce od nehody.
Cituji: "Jsem matka samoživitelka, mám hypotéku a vyživuji dvě nezaopatřené děti. Kdyby nebylo zaměstnavatele (který mi poskytl bezúročnou půjčku), nezaplatila bych nájem a skončila na ulici. Jak je to možné? Úředníci mají na vše 30 dní. Neváhají mi na adresu trvalého bydliště, na které byla i neschopenka, zaslat doporučený dopis, abych doplnila jméno, bydliště a datum narození. To vše ale je uvedeno na neschopence."
Pan Vacek mi potvrdil, že jemu se stalo totéž - taky mu nemocenská přišla zhruba po 3,5 měsících.

3) Přísedící u soudu
Lidé se zdravotním postižením či v důchodu se často chtějí zapojit jako přísedící. Má to tyto omezení: za den jednání (jakkoli dlouhý) je 150,- Kč, většinou se mohou účastnit pouze 20 dní do roka, a ještě taková perlička - po vyplnění řady podkladů, když se ucházejí o tuto výpomocnou práci, musí sami zaplatit výpis z rejstříku trestů. Přitom by si ho úřad snadno mohl prověřit sám.

Pan Vacek byl v letech 1993-2002 členem ODS, podle vlastních slov i radní města Plzně. Dnes není nijak politicky činný, rád by ale přispěl k systémovému řešení problematiky, která se ho osobně dotýká.

Včera jsem se po jednání zastupitelstva v Bohumíně zúčastnil vánočního večírku pro zastupitele a vedoucí odborů. Na večírku byla silně neformální atmosféra. Bavil jsem se se starostou Víchou a místostarostou Bruzlem o práci na radnici. Řekli mi, že jestli chci něco prosadit, mám přijít prvně za nimi, než to dám na internet. Já jsem jim zase řekl, že pokud mi (nebo dalším pirátským lidem) chtějí něco vzkázat, mají na nás kontakty a nemusí vzkazy posílat přes příbuzné. Atmosféra byla však přátelská - nedošlo k žádnému konfliktu.

Sešel jsem se s Tomášem Portlíkem (předseda pražské ODS, jinak ODS P9) ohledně vyjasnění některych věcí z vyjednávání po celé Praze. Vysvětloval jsem mu naší globální kritiku ODS (zvláště pak P7, P11) a on mi vysvětlil svůj pohled na věc a na transformaci ODS v posledních letech. Krátce jsme mluvili i o ZHMP, kde jsem ho ujistil, že Piráti opravdu nechtějí válcovat opozici, jak tomu bylo historicky u jiných zvykem.