Co je CLV? Jedná se o toto?
CLV

Popis výrazu

Zkratka pro pojmy „CityLight“ nebo „City Light Vitrine“ označuje nosič venkovní reklamy o rozměrech 118,5 x 185 cm. Druhů existuje hned několik - osvětlené, neosvětlené, statické atp. V současnosti se v CLV také využívají multimediální prvky, např. stahování hudby.
Omlouvám se za spamování ELK , ale nejedná-li se o obecně běžné zkratky, tak je potřeba v případě jejich použití uvést jejich význam.

Koncem srpna mě přes Facebook kontaktoval můj kamarád a bývalý spolužák Robert Johnson, že by rád podpořil Pirátskou Stranu.

Nabídl cenově zvýhodněná CLV, které provozuje jejich rodinná firma.

Po konzultaci s volebním manažerem a alokování financí z krajských rozpočtů jsem tuto nabídku přijmul.

Při včerejším kampaňování na Litoměřickém vinobraní jsem šel pozdravit tam kampaňující členy SPD a Zelených. Vymeňovali jsme si propagační materiály. S SPD jsem mluvil o televizních debatách, se Zelenými o komunální politice v Litoměřicích.

Prostřednictvím FB mě kontaktoval Jan Hodic z TOP 09 (řadový člen, Praha, jedná se o osobní iniciativu bez zapojení dalších struktur) s dotazem na naši ochotu spojit snahu o zajišťování voličských průkazů pro lidi, kteří se nemohou voleb jinak zúčastnit. Rozešli jsme se s tím, že prosondujeme ochotu na obou stranách na něčem takovém spolupracovat.

Na pozvání generálního ředitele Severočeských dolů Iva Pěgřímka jsem se účastnil hornického plesu Bílinský šachťák. S panem Pěgřímkem jsme krátce mluvili o podmínkách v okolí dolů.

Jan Barta nám na mou prosbu sms zřejmě pošle 100 000 Kč na podporu naší akce zařizování voličských průkazů: https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/pi ... ukazy.html

Veřejným mailem obsahujícím oskenovaný dopis předsedkyně kontaktovala mne a řadu dalších lídrů v Ústeckém kraji tzv. Hospodářská a sociální rada Mostecka s dotazem na naše priority v parlamentu. Petr Globočník (lídr Zelených) reagoval mailem na všechny ostatní lídry a vymezil se vůči formě komunikace i některým členům této instituce + vyzval ostatní lídry k jejímu bojkotu. Po té jsme měli krátkou debatu na toto téma po chatu.

Dnes 14. 9. 2017 jsem se potkal s Ondřejem Možnarem v jeho brněnském obchodě s el. cigaretami ohledně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 37/2017 Sb. (platí od letošního března) o regulaci el. cigaret a jejich náplní.

Dneska jsem na popud volebního štábu JmK oslovoval Youtubery Starého Mrzouta a Standu ze StandaShow, zda by nechtěli natočit rozhovor s někým z Pirátů či jiné video. Starý Mrzout nám popřál hodně štěstí, ale podporovat nás nechce, poněvadž má jiného favorita a Standa je prý již v kontaktu s Ivanem.

Včera jsem se jako pozorovatel zúčastnil zasedání core týmu Tak jo! Kromě členů samotného core týmu (Peter Bouška, Jarek Jesenský, Lukáš Potužák...) byl přítomen jako pozorovatel Zelených Petr Kutílek. Diskutovalo se o způsobech, jak by Tak jo! mohlo podpořit kampaň Pirátů, Zelených resp. STANu. Hlavními variantami byla logistická podpora pomocí software na koordinaci dobrovolníků používaného En Marche! a organizace předvolebních debat pro členy ostatních stran. K možnosti sdílení osobních/pracovních kampaňových dat jsem se stavěl odmítavě, účast v případných panelových debatách vidím jako možnou a potenciálně přínosnou.

V pátek 8.9. jsme se Václav Fořtík a já sešli s několika lidmi z různých spolků v oblasti vzdělání, které se účastní iniciativy Vzdělávání přede-vším. Místo schůzky: Anglo American University na Malé Straně. Účastníci:
Martin Lupa, organizátor schůzky, rodič, "self-proclaimed networker", blízký TOP09
Josefina Paloudová (předsedkyně) a Adéla ??? z České středoškolské unie (ČSU)
Bohumil "Bob" Kartouz z EDUin
Silvie Pýchová, manažerka programů EDUin a výkonná ředitelna Stálé konference asociací ve vzdělání (SKAV)
Kryštof Vosátka z projektu Učitel naživo
Poznámka: Následně téhle schůzky jsme já a pan Lupa mluvili sami asi 20 minut "v transferu". Jakožto "mezilidský síťař" mi p. Lupa navrhnul, jestli bychom byli ochotní se účastnit podobných debat se zástupci ostatních stran - konkrétně tedy, jestli bych chtěl já nebo mohl někoho od nás doporučit. Odpověděl jsem, že to uvážím, ale že teď - těsně před volbami - není optimální doba to nastartování takových rozhovorů.

Vzájemné sliby = 0

Vykládali jsme program Pirátů v oblasti vzdělávání a agendu Vzdělávání přede-vším (představená Kartouzem, je k vidění třeba tady na té nepříliš vlídné stránce: http://www.pedagogicke.info/2017/08/ini ... -vsim.html). Z obsazení i z vlastní debaty bylo jasné, že na straně Vzdělávání přede-vším (VPV) dominuje agenda EDUin. Diskuze zahrnovala různé aspekty historie, stabu a výhledu systému vzdělávání u nás, např:
nominace, úroveň a role ředitelů - VPV by rádo sebralo zasatupitelstvům právo nominovat jiného kandidáta než toho, kterého komise (odborná s menšinovým podílem zastupitelstva) hodnotila jako nejvhodnějšího; my jsme proti tomu, jelikož (1) zastupitelstva nesou odpovědnost a (2) odborníci jsou a budou příliš malá skupina, než aby zaručila kvalitu proti vlastním kamarádům
školní rady - shodli jsme se, že jsou nefunkční; S.P. zmínila, jak je z jejich pohledu následováníhodný rakouský model s velkou vahou komunity; J.P. zmínila zájem ČSU o prosazení studentských rad do samospráv škol; my jsme pro zahrnutí studentů do školních rad (kterému už teď nic nebrání, studenti aspoň od 15 let výš nejsou horší v úsudku nebo "kvalifikovanosti" než třeba průměrný člen ŠR-rodič), ale funkčnost ŠR to neřeší; stran role "samosprávy" vůči skolám podporujeme demokratizaci, ale klíčovým problémem je obecný nedostatek občanské angažovanosti u nás (tedy ne něco, co lze přímo řešit v systému vzdělávání).
postoj Ministerstva - VPV: navzdory existující strategii vzdělávání u nás stále (15 let po strategii) není platforma, která by nesla její myšlenku skrz střídající se ministry a náměstky; ministerstvo se k věci staví tak, že vše má vědět nejlíp a zvládnout samo; my: souhlasíme, zároveň V.F. dodal, že současná práce ministerstva je založená na snaze naroubovat k nám finský systém vzdělávání - systém, který je úspěšný, ale u nás nemůže zafungovat, protože je založený na provedené několikaleté všeobecné národní diskuzi o vizi a cílech a hlavně je založený na (ve Finsku opodstatněné) důvěře lidí v instituce. U nás neexistuje ani ta důvěra, ani neproběhla diskuze. Proto očekáváme, že při nejlepší vůli tento systém u nás zklame - může zvýšit výkonnostní ukazatele, ale nijak nezvedne motivaci učitelů, žáků a rodičů ke vzdělávání.
podmínky k výkonu povolání učitele - jsme ve shodě, že stávající podmínka úplného pedagogického vzdělání pripravuje systém o dost potenciálních učitelů z řad ostatních vysokoškoláků; znalosti z odborných předmětů (pedagogika, vývojová psychologie,...) sice jsou do jisté míry třeba, ale (1) absolventi, kteří jdou učit, zdaleka nejsou ti nejlepší, a proto pedagogický titul nezaručuje kvalitu, (2) potřebné vědomosti, jak učit, lze zkondenzovat do "pedagogického minima" tak, aby bylo funkční a přitom nepředstavovalo bariéru ve vstupu do učitelské profese.
otázka spoluúčasti neveřejných peněz na financování systému vzdělávání - při srovnání s různými sousedy dospějeme k různým závěrům, zda je spoluúčast dostatečná nebo ne; z našeho pohledu je nedostatečná a chceme prosazovat paradigma, že specializace (učňovské školství apod.) jsou především v zájmu zaměstnavatelů, proto by místo státních dotací měly učňáky fungovat více (ne nutně stoprocentně) za soukromé peníze
nekonzistence ukazatel" - "spokojenost se vzděláváním" vs. "vzdělávání je jeden z největších problémů"; "povolání učitele má prestiž, ale nízké hodnocení" vs. "popkulturní obraz učitele jako nýmanda"
vzdělávání učitelů - shodujeme se, že se akreditované programy v učitelství mění příliš pomalu, příliš se podobají realitě před 50 lety; shodujeme se, že je tristní, když se učitelé (notabene vysokoškolští absolventi) staví zády k dalšímu vzdělávání; proti EDUin, který má vlastní, konkrétní nácor, co a jak učitele učit, my zastáváme to, že je potřeba jako první přesvědčit učitele se VŮBEC dál vzdělávat a nové znalosti aplikovat - a proto jim chceme nechat volnost ve volbě vzdělávání "v čem" a "od koho" se budou učit (volnost korigovanou pouze potřebou školy, tj. názorem ředitele, ideálně v konsenzu s funkční školní radou)
jednotné maturity a jednotné přijímací zkoušky - VPV zastávají jejich zrušení; my prosazujeme, že mají v současném systému smysl a že je chceme zrušit až předěláním celého systému
V závěru se ostatní vyjádřili, že z nás měli "pozitivně rozpačitý" dojem. Z našeho pohledu bránilo vzájemnému chápání hlavně míchání vizí a konkrétních aspektů vzdělávání resp. konkrétních kroků, které chceme jako Piráti prosazovat. U otázek na konkrétní opatření chyběl kontext, v jakém časovém horizontu a ve spojitosti s jakými ostatními změnami chceme které věci prosazovat, rovněž jsme místy naráželi na problémy, které je nutné řešit mimo agendu školství jako takového.