Obsah setkání:

1. Návrh novelizace § 85b trestního řádu (Prohlídky v prostorách výkonu advokacie)
• V úvodu Lenka Bradáčová vysvětlila, že návrh je iniciativou Vrchního státního zastupitelství v Praze a právě k tomuto návrhu vznikla pracovní skupina mezi státním zastupitelstvím a Českou advokátní komorou. Dále popsala současnou praxi, kdy se během prohlídky v prostorách výkonu advokacie netřídí informace na ty, které podléhají mlčenlivosti a na ty, které mlčenlivosti nepodléhají a mohou být klíčové pro daný případ. V současné době tedy orgány činné v trestním řízení často nemohou si z takovéto prohlídky nic odnést a v případě využití všech zdržovacích taktik může trvat dokonce 4 roky, než se státní zastupitelství a vyšetřovatelé případně dopracují k těmto listinám (po takzvaném řízení o nahrazení souhlasu). Cílem tedy tohoto návrhu je zejména nastavení povinnosti roztřídění těchto informací ze strany ČAKu a pečlivé zdůvodnění případného nesouhlasu zástupce komory s neposkytnutím konkrétních listin.
• Petr Dobeš a Pavel Málek z VSZ v Praze zopakovali, že nijak nezpochybňují to, že policie nemůže získávat dokumenty, které se týkají obhajoby či stanoviska klienta, nicméně současnou úpravu považují za prakticky nefunkční.
• Zároveň popsali celý dlouhý proces, ve kterém následně státní zástupci usilují o příslušní listiny a nakonec tedy soud supluje předpokládané rozhodnutí ČAK.
• Jakub Michálek se podivil nad současnou úpravou a požádal zástupce státního zastupitelství, zdali by současnou situaci mohli vyjádřit pomocí tvrdých dat a statistických údajů.
• Diskuse dále probíhala o srovnání se zahraničními úpravami (Francie, Německo, Polsko) a možnosti zneužití současné situace a pan Dobeš se odkázal i na judikaturu Ústavního soudu požadující zdůvodnění při vypořádání se s každým potenciálním důkazním materiálem. Nakonec Lenka Bradáčová vysvětlila, že snaha o řešení této záležitosti proběhla již v roce 2015. Zástupci státního zastupitelství poukázali i na situaci na Slovensku, kde vznikl opačný extrém, kdy dovolávání se mlčenlivosti při získávání listin při policejních prohlídkách je značně omezeno.

2. Nové okolnosti často znemožňující podání dovolání ze strany státního zastupitelství
• Lenka Bradáčová uvedla, že v červnu 2019 Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněných, kdy senát Nejvyššího soudu vycházel z nálezu Ústavního soudu, který vyslovil názor, že právo namítat nedostatky spočívající v extrémním rozporu mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právním hodnocením přísluší zásadně obviněnému.
• Zástupci státního zastupitelství uvedli, že nově vzniklý stav znemožňuje státnímu zastupitelství v mnohých případech podat dovolání, ačkoliv v minulosti bylo státní zastupitelství úspěšné v 70% případů. Mohly by tak vzniknout situace, kdy prvoinstanční soud nepravomocně odsoudí pachatele, přičemž odvolací soud dotyčné osoby naopak nedůvodně zprostí a již prakticky nebude možnost situaci jakkoliv zvrátit z iniciativy státního zastupitelství. Nejvyšší soud by tak dle představitelů státního zastupitelství mohl konstatovat nezákonnost, ale již by nemohl na základě dovolání rozsudek zrušit. Lenka Bradáčová popsala i hypotetické případy a důsledky, které tento stav přináší.
• Jakub Michálek požádal o doručení tvrdých dat a statistických údajů (například k tvrzení, že státní zastupitelství bylo ze 70% úspěšné u dovolání).

3. Rejstřík konečných vlastníků + další témata
• Tématem diskuse byl dále rejstřík konečných majitelů, kdy zástupci Pirátů velmi kriticky zhodnotili aktuální stav tohoto rejstříku (nenaplněnost či nepřesnost údajů), s čímž zástupci státního zastupitelství souhlasili a poukázali na relativně analogickou situaci u zveřejňování finančních výkazů ve sbírce listin obchodního rejstříku. Jakub Michálek k tomu uvedl, že se tímto tématem zabývá a usiluje o to, aby firmy nemusely zasílat tyto dokumenty 2x – tedy finančního úřadu i na rejstříkový soud.
• Zástupci státního zastupitelství poukázali rovněž na zajímavé statistické údaje týkajícího se činnosti státního zastupitelství a v oblasti whistleblowingu popsali, jakou motivaci mají často oznamovatelé protiprávního jednání – tedy, že vedle sledování veřejného zájmu je nutno počítat i s motivem pomsty či konkurenčního boje. Zásadní pro státní zastupitelství však není motiv ale pravdivost poskytnuté informace.
• Debata dále probíhala o stavu vězeňství, důsledkům amnestie a přeplněnosti věznic. A nakonec Lenka Bradáčová precizně vysvětlila zásady legality a oportunity trestního řízení v mezinárodním srovnání.

Schůzku zapsal Janusz Konieczny, zápis je ovšem doplněn o komentář Jakuba Michálka. Setkání proběhlo v kanceláři Lukáše Wagenknechta a schůzku iniciovalo vedení ČEZu.

Komentář Jakuba Michálka: Shrnutí této schůzky je, že bulharské investice ČEZu skončily (podle tvrzení ČEZu) po 15 letech jasným neúspěchem, se ziskem 27 milionů EUR (což při vynaložené investici 285 milionů EUR je zisk necelých 10 %, tj. horší výsledek, než kdyby nechali peníze na účtu - jen kumulovaná inflace 30 %). Z toho investice ve výši 305,8 mil. EUR do elektrárny Varna skončila za dobu 2006-2017 podle vedení ČEZu ztrátou 94,8 mil. EUR, tj. 2,4 mld. Kč. Informace o vysoké ztrátě zveřejněná Piráty byla tudíž pravdivá, liší se její absolutní výše. Příčinou je pak podle ČEZu nedodržení podmínek pro ochranu investice ze strany bulharského státu, v důsledku čehož probíhá arbitráž, přičemž vysouzená částka by měla ČEZu ztráty kompenzovat. Proto je podání trestního oznámení důvodné, ať už škoda vznikla v důsledku porušování povinností při správě majetku nebo poškozením investice ze strany bulharských entit, a to samé platí pro trestní oznámení na bulharskou prokuraturu. Vedení ČEZu v kauze trestněprávní odpovědnost nevidí.

Průběh schůzky:
Daniel Beneš v úvodu velmi pochválil pirátskou evidenci lobbistických kontaktů a schůzek a vysvětlil, že si před tímto setkáním přečetl zápis z minulé své schůzky s pirátskými poslanci. Navrhl rozdělit setkání na 2 části: první část by se týkala strategii ČEZu a druhá investicím ČEZu v Bulharsku. Tento zápis obsahuje sdělené údaje s výjimkou obchodního tajemství, kde zástupci ČEZ požádali o zachování důvěrnosti.

1. STRATEGIE ČEZu
Zástupci ČEZu předali Pirátům dokument s názvem „Aktualizovaná strategie skupiny ČEZ“
Slova se ujal Daniel Beneš a vysvětlil, že na jedné straně je ČEZ tlačen k tomu, aby se nevěnoval obnovitelným zdrojům energie a na straně druhé je tlak ze strany ekologických aktivistů, kteří požadují, aby se „zítra vypnuly uhelné elektrárny“. Ve výsledky tedy ČEZ dle Daniele Beneše chce mít tradiční ekonomiku a zároveň rozumným způsobem vytvořit přechod na moderní ekonomiku.
Zástupci ČEZu dále vysvětlili, že kdysi byl hlavním stratégem ČEZu Jaroslav Míl, kterého vystřídal Alan Svoboda a toho později nahradil Pavel Cyrani. Zdůraznili přitom, že rozhodnutí investovat do Bulharska učinil Jaroslav Míl, a tedy nebylo to jejich rozhodnutí. Stalo se tak dle zástupců ČEZu rok před tím, než do ČEZu na vrcholné pozici nastoupil Martin Roman.
Daniel Beneš vysvětlil, že během valné hromady ČEZu, která skončila dnes (27.4.2019) ráno v 7:45 bylo schváleno nové směřování ČEZu. Jednání ČEZu se údajně dle zástupců ČEZu zdrželo rovněž z důvodu demonstrace Greenpeace.
Dle Daniela Beneše ČEZ se pochopitelně musí řídit energetickými závazky členských státu, které musí být splněné do roku 2030.
ČEZ chce modernizovat distribuční síť a do 2-3 let opustit „divoké“ nepředvídatelné země a opustit i polské uhelné elektrárny.
Zástupci ČEZu vysvětlili, že v nejbližším časovém horizontu budou učiněna 3 základní klíčové rozhodnutí pro ČEZ: a) zasedne uhelná komise a padne rozhodnutí o životnosti uhelných elektráren, b) rozhodnutí ve vztahu k jaderné energetice, c) schválení klimaticko-energetického plánu.
Následovala krátká debata o „bateriérovým businessu“. Jakub Michálek se dotázal Daniela Beneše, co si myslí o prohlášení Andreje Babiše o tom, že lithium přinese 2 biliony Kč. Daniel Beneš odvětil, že je to nesmysl. Jakub Michálek se zmínil například o vědci Janu Procházkovi, který se zabývá vývojem lithiových akumulátorů. Položil dotaz, jak se ČEZ připravuje na bateriový byznys a zdůraznil, že s ohledem na to, že ČR má silný automobilový průmysl, tak musí být připravena i v tomto odvětví, jinak hrozí, že naše automobilky nepřežijou změny na trhu, čímž by Česko přišlo o pracovní místa a klíčový průmysl. Daniel Beneš sdělil, že problémem elektromobility je, že většina přidané hodnoty nevzniká v Evropě, ale Asií. Zástupci ČEZu dále uvedli, že ČEZ zvažuje konkrétní aktivity v této oblasti a podrobnosti označili za obchodní tajemství. Tomáš Pleskač sdělil, že v oblasti baterií chybí pravidla, která bude částečně schvalovat parlament a částečně schvalovat ERÚ. Aktuálně se totiž zástupci ČEZu individuálně dohadují s ČEPSem. Pavel Cyrani nakonec dodal, že se ČEZu podařilo podchytit evropské programy a údajně se tedy ČEZu daří stavět dobíjecí stanice.

2. INVESTICE V BULHARSKU
Daniel Beneš vysvětlil, že za tohle téma je odpovědný Tomáš Pleskač, který se ujal slova. Zopakoval ještě jednou, že rozhodnutí investovat v Bulharsku bylo učiněno ještě před nástupem Martina Romana a bylo to rozhodnutí Jaroslava Míla. V té době dle Tomáše Pleskače Bulharsko vyjednávalo o vstupu do EU, Jihovýchodní Evropa byla rostoucím trhem a očekávalo se zvýšení spotřeby elektřiny. Tomáš Pleskač vysvětlil, že ekonomická liberalizace proběhla v Bulharsku až na konci roku 2016 a v oblasti liberalizace se stav zhoršuje s rostoucí vzdálenosti od Bruselu.
V letech 2015-2016 dle Tomáše Pleskače začal ČEZ komunikovat s Bulharskem o zahájení mezinárodní arbitráže, neboť Bulharsko porušuje dohodnuté podmínky. Dle Tomáše Pleskače Bulharsko ovšem na tuto výzvu nereagovalo, a tak ČEZ zahájil v roce 2016 mezinárodní arbitráž. Co se týče arbitráže, tak tento spor budou rozhodovat 3 arbitři – každá strana si vybrala 1 arbitra a na třetím arbitrovi se měly obě strany shodnout, což se nestalo a tak třetího arbitra vybral arbitrážní soud. Arbitrážní soud také nyní zamítl námitku ve vztahu ke své kompetenci. Výše žalované sumy se pohybuje ve stovkách milionů eur, přesná výše bude vyčíslena a zatím je označena za obchodní tajemství.
Na počátku roku 2017 ČEZ zahájil „market sounding“ s tím, že ČEZ má zájem prodat všechna bulharská aktiva. Tomáš Pleskač pak reagoval na dotaz Lukáše Wagenkenchta s tím, že nebylo třeba mít lokální pobočku k podání nabídky. Nakonec ve výběru zůstali 3-4 zájemci.
Tomáš Pleskač popsal úvodní investici do elektrárny Varna včetně dodatečné investice ve výši 100 milionů EUR, aby tato elektrárna mohla vůbec fungovat. Následně Tomáš Pleskač popsal, jaké překážky bulharský stát údajně kladl ČEZu v Bulharsku – nedovolil prodávat na volném trhu, exportovat elektřinu a dokonce diktoval kvóty.
Lukáš Wagenknecht se zeptal na opravné položky ČEZu ve výši 24 miliard Kč. Tomáš Pleskač odpověděl, že tato částka se týká kromě Bulharska i Turecka či Rumunska.
Co se týče tiskové konference Pirátů a podaného trestního oznámení Pirátů na neznámého pachatele v souvislosti s touto investicí, tak Tomáš Pleskač sdělil, že dle jeho názoru je důležitý cashový pohled na tuto investici a nikoliv tolik účetní, který představili Piráti. Předal přitom Pirátům graf vývoje cashových pohybů v souvislosti s elektrárnou Varna. Tomáš Pleskač tedy představil vlastní výpočet, dle kterého ČEZ prodělal u investice ve Varně 94,8 milionů EUR, tedy 2,4 miliardy korun, nicméně dodal, že předpokládá příjem z arbitráže.
Lukáš Wagenknecht se dotázal na původní business plán včetně návratnosti investice do elektrárny Varna. Tomáš Pleskač odpověděl, že původně se počítalo s 10-letou návratnosti, nicméně nakonec všechno bylo jinak. Dle Tomáše Pleskače Bulharsko dovedlo ČEZ k tomu, že v roce 2015 museli odstavit elektrárnu Varna, neboť nesplňovala emisní limity a nemohli do ní ani investovat. Nakonec elektrárnu Varna prodali společnosti Sigda, neboť za ní nabídla nejvíc. Tomáš Pleskač rovněž sdělil, že uhlí pro elektrárnu Varna může být dováženo pouze z Donbasu, Austrálie nebo Vietnamu. Představitelé ČEZu dále uvedli, že mají pochybnosti o současném fungování elektrárny Varna, neboť bulharská strana uvedla, že ji částečně předělala na plynovou elektrárnu, což podle Tomáše Pleskače není pravdou. Elektrárna Varna nyní inkasuje peníze za tzv. studenou rezervu a není zřejmé, zda vůbec splňuje podmínky dodání energie do 8 hodin.
Jakub Michálek se dotázal, zdali ČEZu nebylo divné, když elektrárnu prodávali dětem bývalého bulharského ministra. Pak totiž ve velmi krátké době elektrárny se zmocnila místní vlivná osoba Ahmed Dogan. Představitelé ČEZu sdělili, že pro prodej tato věc nebyla překážkou, protože podstatná byla výše nabídkové ceny.
Pavel Cyrani se zmínil o investicích ČEZu v Albánií, kde tamější vláda „vyvlastnila distribuční síť“, ale nakonec ČEZ s ohledem na arbitráž dle Pavla Cyraniho situaci zvládl a poslední splátku ze strany Albánie dostal ČEZ v srpnu minulého roku.
Co se týče prodeje bulharské distribuční soustavy, tak představitelé ČEZu sdělili, že na počátku měli 10 nabídek na bulharská aktiva a 2 na Varnu a se vším je údajně podrobně seznámena dozorčí rada ČEZu. Nakonec jim zůstal pouze Inercom a India Power, ostatní nabídky měly dodatečné podmínky (např. postoupení pohledávky v arbitráži) nebo byly méně výhodné a za nižší obnos. Tomáš Pleskač následně vysvětlil, že provedli detailní analýzu důvěryhodnosti Inercomu a tuto společnost vyhodnotili kladně. Analytik Janusz Konieczny reagoval dosud známými pochybnostmi kolem této společnosti. Tomáš Pleskač pak popsal zablokování tohoto prodeje ze strany bulharského Antimonopolního úřadu.
ČEZ později oslovil dosavadní zájemce o koupi bulharských aktiv, aby podali aktualizovanou nabídku. Přihlásila se společnost Eurohold dle Tomáše Pleskače díky tomu, že dříve Inerkom podával nabídku za podpory Euroholdu. Opět tedy ČEZ provedl podrobnou analýzu důvěryhodnosti Euroholdu.
K výměně názorů mezi Tomáše Pleskačem a Lukášem Wagenknechtem došlo právě ohledně počtu nabídek, neboť Lukáš Wagenknecht sdělil, že zaznamenal minimálně ještě jednu nabídku. Tomáš Pleskač a Daniel Beneš vyloučili, že by byla jakákoliv další nabídka.
Analytik Janusz Konieczny se dále zeptal, jak dopadlo prověřování důvěryhodnosti Euroholdu ze strany bulharského státu. ČEZ přiznal, že se tím zabývá FAU a dochází k prověřování této věci.
Představitelé ČEZu dále uvedli, že dostali pouze ještě nabídku od společnosti Alcatraz, nicméně pozdě. Slíbili dodat Pirátům podrobné popis vlastnické struktury Euroholdu (slide v prezentaci). Připustili, že ve vlastnické struktuře figuruje lucemburská společnost, nicméně uvedli, že se jmenuje jinak, než ta, kterou zmínili Piráti. Zmínili se rovněž o tom, že jsou si vědomí kontroverzní skupiny TIM, kterou ovšem vnímají jako podnikatelskou skupinu vlastnící značné majetky včetně banky, která tudíž podléhá regulaci kapitálovéh trhu.
Představitelé ČEZu dále odpověděli na 10 otázek Pirátů obsažené v interpelaci, na které odmítla odpovědět ministryně financí Shillerová i premiér Babiš. Sdělili například, že nemá informace o tom, že by snad za koupi společnosti Eurohold stál ruský kapitál. Zároveň uvedli, že nemají žádnou informaci o tom, že by snad se na tomto obchodu podílel Radovan Vítek. Dále uvedli, že EUrohold sice nemá žádné zkušenosti v oblasti energetiky, nicméně je dle ČEZu ani nemusí mít.
K procesu výběru společnosti Eurohold Tomáš Pleskač ještě uvedl, že dne 1.4.2019 dostali pouze 2 nabídky (India Power a EUrohold) a od poloviny dubna již jednali pouze s Euroholdem exkluzivně 3 měsíce. Každá nabídky byla přitom krytá bid bondem 5 milionů EUR. Nakonec ještě dodali, že prodej bulharských aktiv Euroholdu by měly financovat 2 velké západní banky - Deutsche Bank a Nomura.