Obsah setkání:

1. Návrh novelizace § 85b trestního řádu (Prohlídky v prostorách výkonu advokacie)
• V úvodu Lenka Bradáčová vysvětlila, že návrh je iniciativou Vrchního státního zastupitelství v Praze a právě k tomuto návrhu vznikla pracovní skupina mezi státním zastupitelstvím a Českou advokátní komorou. Dále popsala současnou praxi, kdy se během prohlídky v prostorách výkonu advokacie netřídí informace na ty, které podléhají mlčenlivosti a na ty, které mlčenlivosti nepodléhají a mohou být klíčové pro daný případ. V současné době tedy orgány činné v trestním řízení často nemohou si z takovéto prohlídky nic odnést a v případě využití všech zdržovacích taktik může trvat dokonce 4 roky, než se státní zastupitelství a vyšetřovatelé případně dopracují k těmto listinám (po takzvaném řízení o nahrazení souhlasu). Cílem tedy tohoto návrhu je zejména nastavení povinnosti roztřídění těchto informací ze strany ČAKu a pečlivé zdůvodnění případného nesouhlasu zástupce komory s neposkytnutím konkrétních listin.
• Petr Dobeš a Pavel Málek z VSZ v Praze zopakovali, že nijak nezpochybňují to, že policie nemůže získávat dokumenty, které se týkají obhajoby či stanoviska klienta, nicméně současnou úpravu považují za prakticky nefunkční.
• Zároveň popsali celý dlouhý proces, ve kterém následně státní zástupci usilují o příslušní listiny a nakonec tedy soud supluje předpokládané rozhodnutí ČAK.
• Jakub Michálek se podivil nad současnou úpravou a požádal zástupce státního zastupitelství, zdali by současnou situaci mohli vyjádřit pomocí tvrdých dat a statistických údajů.
• Diskuse dále probíhala o srovnání se zahraničními úpravami (Francie, Německo, Polsko) a možnosti zneužití současné situace a pan Dobeš se odkázal i na judikaturu Ústavního soudu požadující zdůvodnění při vypořádání se s každým potenciálním důkazním materiálem. Nakonec Lenka Bradáčová vysvětlila, že snaha o řešení této záležitosti proběhla již v roce 2015. Zástupci státního zastupitelství poukázali i na situaci na Slovensku, kde vznikl opačný extrém, kdy dovolávání se mlčenlivosti při získávání listin při policejních prohlídkách je značně omezeno.

2. Nové okolnosti často znemožňující podání dovolání ze strany státního zastupitelství
• Lenka Bradáčová uvedla, že v červnu 2019 Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněných, kdy senát Nejvyššího soudu vycházel z nálezu Ústavního soudu, který vyslovil názor, že právo namítat nedostatky spočívající v extrémním rozporu mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právním hodnocením přísluší zásadně obviněnému.
• Zástupci státního zastupitelství uvedli, že nově vzniklý stav znemožňuje státnímu zastupitelství v mnohých případech podat dovolání, ačkoliv v minulosti bylo státní zastupitelství úspěšné v 70% případů. Mohly by tak vzniknout situace, kdy prvoinstanční soud nepravomocně odsoudí pachatele, přičemž odvolací soud dotyčné osoby naopak nedůvodně zprostí a již prakticky nebude možnost situaci jakkoliv zvrátit z iniciativy státního zastupitelství. Nejvyšší soud by tak dle představitelů státního zastupitelství mohl konstatovat nezákonnost, ale již by nemohl na základě dovolání rozsudek zrušit. Lenka Bradáčová popsala i hypotetické případy a důsledky, které tento stav přináší.
• Jakub Michálek požádal o doručení tvrdých dat a statistických údajů (například k tvrzení, že státní zastupitelství bylo ze 70% úspěšné u dovolání).

3. Rejstřík konečných vlastníků + další témata
• Tématem diskuse byl dále rejstřík konečných majitelů, kdy zástupci Pirátů velmi kriticky zhodnotili aktuální stav tohoto rejstříku (nenaplněnost či nepřesnost údajů), s čímž zástupci státního zastupitelství souhlasili a poukázali na relativně analogickou situaci u zveřejňování finančních výkazů ve sbírce listin obchodního rejstříku. Jakub Michálek k tomu uvedl, že se tímto tématem zabývá a usiluje o to, aby firmy nemusely zasílat tyto dokumenty 2x – tedy finančního úřadu i na rejstříkový soud.
• Zástupci státního zastupitelství poukázali rovněž na zajímavé statistické údaje týkajícího se činnosti státního zastupitelství a v oblasti whistleblowingu popsali, jakou motivaci mají často oznamovatelé protiprávního jednání – tedy, že vedle sledování veřejného zájmu je nutno počítat i s motivem pomsty či konkurenčního boje. Zásadní pro státní zastupitelství však není motiv ale pravdivost poskytnuté informace.
• Debata dále probíhala o stavu vězeňství, důsledkům amnestie a přeplněnosti věznic. A nakonec Lenka Bradáčová precizně vysvětlila zásady legality a oportunity trestního řízení v mezinárodním srovnání.