Dne 13.1.2020 12-13h jsem měl schůzku s panem Karhánkem. Diskuze se týkala proliferace služby "mobilní rozhlas" v Praze, kterou mi představil už dříve, nabídky firmy TELINK sro (dodává drony výrobce DJI) pro školy a smart systému parkování. Oplátkou jsem ho upozornil na projekt nakopniprahu.cz.

Sešli jsme se k diskuzi nad stavem koalice na Praze 5 (ODS+Piráti+ANO+SNOP5) a vyhlídkami na uklidnění tenzí mezi Piráty a ostatními kluby v ní.
Pozn.: V čase publikace tohoto příspěvku již víme, že koalice 16.9. padla a 17.9. byla ZMČ Praha 5 zvolena nová Rada a další orgány. Piráti byli odsunuti do opozice.

Ahoj,

včera jsme se s Davidem F. Wagnerem sešli s náměstkem ministra školství (sekce vzdělávání) mgr. Píclem. Tématem byla reforma financování regionálního školství, především aby nám ji od základu vysvětlil a my se ptali. Schůzky se zúčastnil také vedoucí odboru středního a vyššího odborného vzdělávání ing. Bannert.

Schůzka posloužila svému účelu, na jiná témata prakticky nedošlo, nebyl čas.

Ahoj,

ve středu 7.2.2018 jsem se za pražské PKS zúčastnil schůzky ve Vinoři. Mimo mne byli účastníci schůzky členové přípravného výboru vinořského referenda http://referendumvinor.cz/: Jan Obruča (jinak KDU-ČSL), Lenka Turnerová (jinak zastupitel za ODS), Karel Janko (jinak zastupitel jako nezávislý za ANO a dříve kandidoval za ODS), jedna další dáma (prý nestraník) a Tomáš Tenzer (příznivec Pirátů a iniciátor mojí účasti).

Mluvili jsme o proběhlém referendu, které nedosáhlo účasti dostatečné k tomu, aby bylo platné. O jeho zrodu na straně občanů a jeho realizaci ze strany radnice (nutnost soudního rozhodnutí o konání, kampaň starosty Švarce proti referendu).

Mluvili jsme o výhledu na komunální volby, diskutovaly se věci vztahů lidí kolem referenda s dosavadní radnicí, se "Sdružením pro Vinoř" atd. Řada diskutovaných témat byla ve své podstatě interními záležitostmi těch "referendistů", proto nejsou způsobilé k ventilaci zde.

Mluvili jsme ale i o tom, co lze v komunálu ve Vinoři očekávat od Pirátů. Že ve Vinoři neexistuje místní sdružení Pirátů, pouze několik latentních příznivců (na schůzce vlastně nebyli zastoupení). Padaly i návrhy o koalicích zahrnujících Piráty - ty jsem označil za nepravděpodobné, protože Piráti nechtějí dělat rychlokvašné kandidátky sestavené z lidí, se kterými se neznáme.

Moje hodnocení: Místní témata kolem toho územního plánu, developerských úmyslů a vinořské žádosti, aby Magistrát postavil developerovi příjezdovou cestu na staveniště, jsou uchopitelná i pro případný vinořský akční tým Pirátů. Nemůžeme ale seshora (třeba z PKS) suplovat roli místních lidí, kteří s námi budou kompatibilní, budou se k nám ochotní přihlásit a zamakat. Při stávající situaci můžeme maximálně monitorovat situaci a když nás nějaká s těch skupin (stran) přesvědčí o důvěryhodnosti své kandidátky, můžeme rozhodnout o poskytnutí značky "s podporou Pirátů" některé z nich nebo jednotlivým kandidátům.

Přísliby: dáme si kolem konce února vědět nějaké rozhodnutí o případné spolupráci a její formě

23.1.2018 Praha 5, restaurace Marol, Preslova 11, Praha 5 Smíchov

Schůzka - Jan Smetana (ČSSD, nyní opoziční zastupitel, v letech 2006-2009 a 2014-2016 i radní MČ Praha 5) z jeho iniciativy.

Za Piráty já a Eva Horáková.

Schůzku zprostředkoval Ondřej Velek (Zelení, také přítomen), přítomné ještě 2 členky SZ: Hana Dušková, Martina Pokorná. (Důležité: Velek je předseda Kontrolního výboru MČ, Smetana a Pokorná jsou také členy KV; Dušková je členkou Finačního výboru)

Deklarované jako schůzka pro první seznámení pana Smetany s námi.

Vyjasňovaly se pozice, komu o co na MČ jde, co si Piráti představují, že radnice potřebuje a co budou na radnici dělat, pokud se na ni ve volbách dostanou.

Na páru příkladů dosavatní zastupitelé ilustrovovali své aktivity. Zdůraznění toho, že se Pirát mají těsně seznamovat s chodem radnice ("stínovat"), chodit na výbory a komise atd. (což je v běhu)

Diskutovaly se některé kauzy, také možnosti spolupráce před volbami 2018 a po nich. Jako Piráti P5 jsme zopakovali úmysl jít do voleb v koalici se SNOP5, Smetana a Velek vybízeli ke zvážení dalších alternativ - u nás ale nebyla vůle tyto možnosti rozebírat v jakémkoli detailu.

Přijaté a poskytnuté výhody - nic (mimo fyzické vizitky ing. Velka a elektronické vizitky mgr. Smetany).

Přislíbené výhody - nic závazného, nabídka poskytnutí materiálů zastupitelů nám.

Kontaktovala mě mgr. Martina Pokorná, zastupitelka MČ Praha 5 za Zelené s iniciativou Petice [na starostu a Radu MČ] za zveřejnění stenozáznamu, videozáznamu a úplného výpisu hlasování (všechna hlasování, i s výsledkem "návrh nebyl schválem" a jmenným výpisem hlasování jednotlivých zastupitelů). Telefonicky kolem 18.12. Původci petice jsou současné pětkové opoziční zastupitelské kluby ČSSD a Zelených.

M.P. nabídla účast v petičním výboru - s díky jsem odmítl. (Když jde o zveřejňování, je petice příliš "dobráckým" nástrojem - my podáme 106ky.)

M.P. se zeptala, jestli se chceme vyjádřit ke znění petice - přijal jsem.

Poskytnuté i přijaté výhody nula, výhledově (do pátku 5.1.2018) poskytneme připomínky k textu jejich petice.

Sešel jsem se s mgr. Václavem Láskou, senátorem.

14.12.2017, 15:00-15:40 a 16:20-16:40 v kontaktní kanceláři VL, Štefánikova 1/65, Praha 5; původcem schůzky jsem byl já na doporučení Tomáše Murňáka (Praha 13)
jména zúčastněných osob: Václav Láska, jeho asistentka Monika Shaw Salajová
téma: Fungování Prahy 5, problémy, kauzy a témata, možnosti vzájemné spolupráce. Výstupem jednání bylo zjištění kompatibility postojů k diskutovaným kauzám a vůle znova se vidět. VL vyjádřil vůli Pirátům pomoci, pokud si získáme jeho důvěru (zřejmě míněna konkrétně sestava Pirátů na Praze 5).
zvláštní zájem: VL je nyní bez politické příslušnosti, senátorem se stal s podporou Pirátů a je v zájmu obou stran nějaká forma politické spolupráce, která už nemusí být limitovaná jeho příslušností k SZ.
všechny poskytnuté nebo slíbené výhody a plnění: Přijatá výhoda = 1 sklenice vody, slíbené výhody = VL bude pozván na některé z nejbližších schůzí MS Pirátů Prahy 5.

V pátek 8.9. jsme se Václav Fořtík a já sešli s několika lidmi z různých spolků v oblasti vzdělání, které se účastní iniciativy Vzdělávání přede-vším. Místo schůzky: Anglo American University na Malé Straně. Účastníci:
Martin Lupa, organizátor schůzky, rodič, "self-proclaimed networker", blízký TOP09
Josefina Paloudová (předsedkyně) a Adéla ??? z České středoškolské unie (ČSU)
Bohumil "Bob" Kartouz z EDUin
Silvie Pýchová, manažerka programů EDUin a výkonná ředitelna Stálé konference asociací ve vzdělání (SKAV)
Kryštof Vosátka z projektu Učitel naživo
Poznámka: Následně téhle schůzky jsme já a pan Lupa mluvili sami asi 20 minut "v transferu". Jakožto "mezilidský síťař" mi p. Lupa navrhnul, jestli bychom byli ochotní se účastnit podobných debat se zástupci ostatních stran - konkrétně tedy, jestli bych chtěl já nebo mohl někoho od nás doporučit. Odpověděl jsem, že to uvážím, ale že teď - těsně před volbami - není optimální doba to nastartování takových rozhovorů.

Vzájemné sliby = 0

Vykládali jsme program Pirátů v oblasti vzdělávání a agendu Vzdělávání přede-vším (představená Kartouzem, je k vidění třeba tady na té nepříliš vlídné stránce: http://www.pedagogicke.info/2017/08/ini ... -vsim.html). Z obsazení i z vlastní debaty bylo jasné, že na straně Vzdělávání přede-vším (VPV) dominuje agenda EDUin. Diskuze zahrnovala různé aspekty historie, stabu a výhledu systému vzdělávání u nás, např:
nominace, úroveň a role ředitelů - VPV by rádo sebralo zasatupitelstvům právo nominovat jiného kandidáta než toho, kterého komise (odborná s menšinovým podílem zastupitelstva) hodnotila jako nejvhodnějšího; my jsme proti tomu, jelikož (1) zastupitelstva nesou odpovědnost a (2) odborníci jsou a budou příliš malá skupina, než aby zaručila kvalitu proti vlastním kamarádům
školní rady - shodli jsme se, že jsou nefunkční; S.P. zmínila, jak je z jejich pohledu následováníhodný rakouský model s velkou vahou komunity; J.P. zmínila zájem ČSU o prosazení studentských rad do samospráv škol; my jsme pro zahrnutí studentů do školních rad (kterému už teď nic nebrání, studenti aspoň od 15 let výš nejsou horší v úsudku nebo "kvalifikovanosti" než třeba průměrný člen ŠR-rodič), ale funkčnost ŠR to neřeší; stran role "samosprávy" vůči skolám podporujeme demokratizaci, ale klíčovým problémem je obecný nedostatek občanské angažovanosti u nás (tedy ne něco, co lze přímo řešit v systému vzdělávání).
postoj Ministerstva - VPV: navzdory existující strategii vzdělávání u nás stále (15 let po strategii) není platforma, která by nesla její myšlenku skrz střídající se ministry a náměstky; ministerstvo se k věci staví tak, že vše má vědět nejlíp a zvládnout samo; my: souhlasíme, zároveň V.F. dodal, že současná práce ministerstva je založená na snaze naroubovat k nám finský systém vzdělávání - systém, který je úspěšný, ale u nás nemůže zafungovat, protože je založený na provedené několikaleté všeobecné národní diskuzi o vizi a cílech a hlavně je založený na (ve Finsku opodstatněné) důvěře lidí v instituce. U nás neexistuje ani ta důvěra, ani neproběhla diskuze. Proto očekáváme, že při nejlepší vůli tento systém u nás zklame - může zvýšit výkonnostní ukazatele, ale nijak nezvedne motivaci učitelů, žáků a rodičů ke vzdělávání.
podmínky k výkonu povolání učitele - jsme ve shodě, že stávající podmínka úplného pedagogického vzdělání pripravuje systém o dost potenciálních učitelů z řad ostatních vysokoškoláků; znalosti z odborných předmětů (pedagogika, vývojová psychologie,...) sice jsou do jisté míry třeba, ale (1) absolventi, kteří jdou učit, zdaleka nejsou ti nejlepší, a proto pedagogický titul nezaručuje kvalitu, (2) potřebné vědomosti, jak učit, lze zkondenzovat do "pedagogického minima" tak, aby bylo funkční a přitom nepředstavovalo bariéru ve vstupu do učitelské profese.
otázka spoluúčasti neveřejných peněz na financování systému vzdělávání - při srovnání s různými sousedy dospějeme k různým závěrům, zda je spoluúčast dostatečná nebo ne; z našeho pohledu je nedostatečná a chceme prosazovat paradigma, že specializace (učňovské školství apod.) jsou především v zájmu zaměstnavatelů, proto by místo státních dotací měly učňáky fungovat více (ne nutně stoprocentně) za soukromé peníze
nekonzistence ukazatel" - "spokojenost se vzděláváním" vs. "vzdělávání je jeden z největších problémů"; "povolání učitele má prestiž, ale nízké hodnocení" vs. "popkulturní obraz učitele jako nýmanda"
vzdělávání učitelů - shodujeme se, že se akreditované programy v učitelství mění příliš pomalu, příliš se podobají realitě před 50 lety; shodujeme se, že je tristní, když se učitelé (notabene vysokoškolští absolventi) staví zády k dalšímu vzdělávání; proti EDUin, který má vlastní, konkrétní nácor, co a jak učitele učit, my zastáváme to, že je potřeba jako první přesvědčit učitele se VŮBEC dál vzdělávat a nové znalosti aplikovat - a proto jim chceme nechat volnost ve volbě vzdělávání "v čem" a "od koho" se budou učit (volnost korigovanou pouze potřebou školy, tj. názorem ředitele, ideálně v konsenzu s funkční školní radou)
jednotné maturity a jednotné přijímací zkoušky - VPV zastávají jejich zrušení; my prosazujeme, že mají v současném systému smysl a že je chceme zrušit až předěláním celého systému
V závěru se ostatní vyjádřili, že z nás měli "pozitivně rozpačitý" dojem. Z našeho pohledu bránilo vzájemnému chápání hlavně míchání vizí a konkrétních aspektů vzdělávání resp. konkrétních kroků, které chceme jako Piráti prosazovat. U otázek na konkrétní opatření chyběl kontext, v jakém časovém horizontu a ve spojitosti s jakými ostatními změnami chceme které věci prosazovat, rovněž jsme místy naráželi na problémy, které je nutné řešit mimo agendu školství jako takového.

Včera, 31.8.2017 jsme se Václav Fořtík a já sešli se dvěma zástupkyněmi České středoškolské unie - Lenkou Štěpánovou (předsedkyní) a Josefinou Paloudovou (místopředsedkyní).

Šlo hlavně o zpovídání z našich postojů k systému vzdělávání u nás:

- nabízení jednoho modelu vyhovujícího většině versus více modelů v rámci veřejnch škol, aby každý mohl najít ten odpovídající potřebě svého dítěte

- decentralizace vedení školství, zda a jak to povede k růstu nebo poklesu rozdílů

- názor na hodnocení učitelů žáky, jeho potenciál pro reformu škol

- demokratizace škol, zejména středních; zda a jakou roli by mohly a měly zastávat studentské rady, nakolik je třeba jejich roli uzákonit jako povinnou např ve školních radách

- představy o reformě financování školství, mechanismy rozdělování peněz školám podle průběžných výsledků a výkonů žáků

- jednotné státní maturity a role matematiky v nich

- názor na vznik a funkci národní rady pro vzdělání (tedy negativní, u vědomí zamýšlené implementace dle EDUin)

- kvalita a způsoby výuky ve veřejném školství, různost perspektiv gymnázií, ostatních středních škol a základních škol

Dne 17.5. v case 18-19:20 se se mnou a Ivanem Bartošem sešel pan Radek Sárközi. Snaží se založit profesní sdružení Pedagogická komora http://www.pedagogicka-komora.cz/ a představuje ho všem politickým stranám.

Pedagogická komora (PK) by měla v budoucnu hájit zájmy pedagogického stavu nad rámec odborů a být partnerem MŠMT pro konzultace zákonů a jiných připravovaných změn v systému. Zatím je ve stádiu získávání podpory a hledání společných témat napříč pedagogy. Do budoucna ale jednoznačně chce, aby PK byla nejpočetnějším profesním sdružením pedagogů, chce usilovat o ustavení ze zákona po vzoru lékařské a z toho vyplývající vliv na školství jako celek. Například by rád, aby se zákony dotýkající se školství musely (!) prohnat připomínkováním PK. Říká, že chce mít PK maximálně transparentní a demokratickou, stanovy připravuje. Nechce PK (v kontrastu s odbory) přimknout k nějaké straně.

Dále připomínkoval stávající návrh na reformu školského zákona a zejména kritizuje návrh karierního řádu: prováděcí předpisy chybí, systém karierních aprobací prý hlavně hodně zvedne papírování a o něco ztíží lidem cestu k zaměstnání pedagoga. Rozbor zde: http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/0 ... rniho.html . Ptal se, jestli o tom můžeme informovat "naše" senátory. Slíbil jsem přeposlání informace tím směrem, ta analýza vypadá rozumě.

Navíc nám ukázal výsledek průzkumu mínění v nějakém vzorku pedagogů o tom, co je ve školství teď špatně a mělo by se zlepšit. Průnik s naším programovým bodem Vzdělání je celkem očekávaný: chybějící finance. Jinak je trápí hlavně byrokracie a zpackaná implementace inkluze, ne ale transparentnost a modernost výuky. Mimo rámec průzkumu jsme se rámcově shodli, že pro vytváření tříd a škol s více či méně inovativním charakterem je podstatný zájem o to v populaci (mezi rodiči) a že lámat něco přes koleno jedním nebo druhým směrem shora je špatně.