Přijal jsem pozvání na oběd od pana velvyslance Danielem Meronem-
Oběd proběhl v Natureza Vegetarian House na Praze 1
Tématem našeho posezení byly otázky společných obchodních i vědeckých projektů v následujících oblastech:

a) Cyber a Smart Cities
b) Automobilista a elektromobilita
c) Zemědělství a nakládání s vodou
d) Výzkum, léčiva, lékařská spolupráce a otázky konopí
e) Artificial inteligence

Idetifikovali jsme jednak kritické otázky v těchto oblastech a možnosti spolupráce či konzultace na úrovni řešitelských týmů v Pirátské straně (na úrovni snněmovny a), b), c) a d) a ve věci Smart Cities a Artificial Inteligence k MHMP)

Přislíbil jsem zaslat email s oblastmi a lidmi, kteří se za Piráty věcmi zabývají či již projekty realizují do tohoto pátku.

Po předchozí domluvě jsme se setkali 13.11.2019 dopoledne v mé kanceláři s ředitelem agentury CzechTourism panem Janem Hergetem.

Pan ředitel mi představil dva plánované projekty z oblasti IT:

a) Sběr statistických údajů online o návštěvnosti skrze ubytovací zařízení dle Chorvatského modelu, kde u nás v tuto dobu jdou informace na cizineckou policii a přes statistický úřad na základě sběru agregovaných anonymních údajů v podstatě papírově vznikají statistiky
Řešili jsme vstupy a výstupy pro takový projekt, anonymizaci a konkurenční rizika příliš detailních informací, náklady a benefit case pro poskytovatele ubytování a efektivitu plánovaní kampaní na základě dat z těchto výstupů

b) Využití dat z portálu KUDY Z NUDY jako přidané informace pro současné komerční řešení hledání ubytování na portálových službách

V úterý 12.11 jsem se na původní žádost Františka Korbela po několika šaptně naplánovaných pokusech (mimořádné schůze sněmovny) sešel s předsedou České advokátní komory JUDr. Vladimírem Jirouskem v sídle komory na Národní třídě.

Diskutovali jsme některé sporné otázky ohledně české i evropské legislativy a její implementace a postoje Pirátů k ní.

Pan předseda mi představil jednotlivé sekce, které pod ČAK fungují a já mu na oplátku představil strukturu resortních týmů v Pirátské straně a jejich vazbu na legislativu a její zpracování pro legislativní proces.

Dohodli jsme se, že by bylo dobré rozšířit komunikaci (expertní či oponentní) do úrovně sekce – resorty dle příslušného oboru legislativy a domluvili se, že toto proberu s vedením poslaneckého klubu.

Jedním z témat byla i role ČAK ve věci digitalizace, či otázka poplatků členů komory.

Shodli jsme se v negativním závěru k aktuálnímu návrhu z MVČR, resp. návrhu, kdy vláda poslala do Poslanecké sněmovny dva návrhy novely, podle nichž by policie mohla jako důkaz před soudem použít poznatky získané tajnými službami.

Po vzájemné dohodě na Strojíremském veletrhu v Brně proběhla schůzka s paní generální ředitelkou ÚP ČR PhDr., MBA, Kateřinou Sadílkovou, ředitelem odboru informatiky ÚP ČR panem Mgr. Karlem Filipčíkem a Mgr. Viktorem Najmonem ředitelem kanceláře GŘ

Měli jsme k řešení několik témat:
Portál UP, služby ÚP a přejímání nabídek pracovními portály (reciprocita).
Prodražování procesu náboru díky kreditní politice monopolních komerčních portálů práce.
Problémy duplicit nabízených pozic (původní zaměstnavatele, personální agentury).
Podpora zájemců o práci a aktivní role ŮP při rekvalifikaci i pro pracující občany.
Evropské systémy, legislativa a sdílení dat v rámci EHS (GDPR, rok 2016)
Problémy agenturního zaměstnávání cizinců.

Speciálně nad otázkou pracovníků ze třetích zemích a pracovních agenturách proběhne ještě jedna plánovaná schůzka po kulatém stolu na toto téma ve sněmovně.

V souvislosti s vládním návrhem zákona o lobbingu jsme na žádost Asociace Public Affairs Agentur ČR uspořádali ve sněmovně schůzku nad našimi návrhy k vládnímu zákonu. Oceňuji, že APAA ČR využila k nahrání připomínek i projekt Otevčená sněmovna.
Vzhledem k tomu, že schůzka byla insipirativní a zazněla tam řada důležitých postojů, dovolím si díky zapisovateli (Janusz) použít komplexnější verzi evidence. Zároveň lze z tohoto podrobného popisu jasné, kde zazněla názrovoá shoda a kde nikoliv.

OBSAH SCHŮZKY:

V úvodu Ivan Bartoš poděkoval představitelům Asociace Public Affairs Agentur České Republiky (dále „APAA“) za zveřejnění svých připomínek na webu Otevřené sněmovny právě k zákonu o lobbování. Regulace lobbingu je dle Ivana Bartoše důležitou součásti protikorupčního programu Pirátů, kteří k navrženému zákonu o lobbování předložili své připomínky. Některé z těchto připomínek ovšem nepadly na úrodnou půdu. Ivan Bartoš zdůraznil, že cílem této regulace je oddělit transparentní lobbování od netransparentního.
Zástupce APAA vysvětlil, že v otázce regulace lobbingu jednal se zástupci Vlády či Rekonstrukce státu a pamatuje jednotlivá legislativní znění, která vznikala za ministrů Dienstbiera či Chvojky. Sdělil, že zástupci APAA se nestydí, že jsou lobbisté, ačkoliv tento termín je vnímám nezřídka negativně. Zdůraznil, že regulaci lobbingu se nevyhnou, nicméně dle jeho názoru tento návrh nabízí mnoho možnosti, jak této regulaci uniknout.

2. Název zákona
Zástupci APAA ve svých připomínkách požadovali, aby byl zákon přejmenován na „Zákon o transparentnosti“. Tento požadavek zdůvodnili negativním vnímáním slova lobbing.
Ivan Bartoš potvrdil, že slovo lobbing je vnímáno negativně podobně jako slovo developer, nicméně termín „transparentní“ je již poměrně zprofanované. Martin Archalous doplnil, že název zákona je politickým rozhodnutím, a pokud bude jiný název srozumitelný pro veřejnost, tak nebude proti.

3. Okruhy lobbování
Zástupci APAA navrhli, aby se lobbování týkalo rovněž zadávání veřejných zakázek, neboť dle jejich názorů se většina problematického lobbingu týkala mnohem více veřejných zakázek, nežli legislativních procesu.
Ivan Bartoš potvrdil, že s touto námitkou souhlasí s tím, že regulaci lobbingu je nutné rozšířit nejenom na zadávání zakázek, ale i na územní plánování či například personální politiku. Martin Archalous dále uvedl, že tuto záležitost lze vyřešit dvojím způsobem – buďto výčtem jednotlivých činností, kterých by se mělo lobbování týkat anebo obecnou definicí. Během diskuse převládl názor, že lepší je spíše výčet jednotlivých činností.

4. Osoba lobbisty
Zástupce APAA zdůraznil, že regulaci lobbingu lze obcházet prostřednictvím právníků. Diskuse se týkala i toho, zdali by za lobbistu měl být považován rovněž běžný občan. Zástupce APAA vysvětloval, že řada výjimek narušuje smysl této regulace.
Janusz Konieczny uvedl, že v pirátských lobokontaktech se téměř výhradně uvádí osobní schůzky, ovšem Piráti si uvědomují, že lobbování může mít charakter i komunikace prostřednictvím emailů, sociálních sítí či telefonů.

5. Pozitivní motivace
Ivan Bartoš souhlasil s tím, že lobbisté vzorně plnící své povinnosti pramenící ze zákona o lobbování mohou být bonifikování. Dodal ovšem, že si nepamatuje případ, kdy by na jeho vedeném výboru nebylo umožněno vystoupit zástupci nějaké organizace či nějaké zájmové skupiny.
Zástupce APAA uvedl, že lobbisté by měli dostat pozvánku k veřejným konzultacím, dle jejich názoru mělo by se jim umožnit volný prostor po Poslanecké sněmovně stejně jako novinářům a je vhodné prosadit pozitivní motivace pro lobbisty. Doplnil, že pokuty v žádném případě nedonutí dodržování zákona o lobbování.

6. Rozšíření regulace lobbingu na obce a kraje a provedení zápisu
Martin Archalous konstatoval, že evidentně se Piráti i zástupci APAA shodnou, že by se regulace lobbingu měla týkat i krajů a obcí. Položil ovšem otázku, zdali by se měla týkat i malých obcí.
Ivan Bartoš uvedl, že s tímto problémem se Piráti setkali už u registru smluv, kdy nakonec nejmenší obce dostaly výjimku. Sice občas malé obce hospodaří s velkým majetkem, nicméně Ivan Bartoš je připraven hledat kompromisní variantu.

Martin Archalous dodal, že zastupitelé se podobných opatření nezřídka vyděšení. Dále uvedl, že dle jeho názoru by se regulace měla týkat jak uvolněných tak i neuvolněných zastupitelů. Martin Archalous ještě dodal, že v případě rozšíření regulace lobbingu na kraje a obce by zápis musel vyhotovovat krajský – respektive obecní úřad.
Zástupce APAA uvedl, že s názorem Pirátů souhlasí co se týče rozšíření na kraje a obce a dodal, že u těchto subjektů je důležitá regulace lobbingu zvlášť ve vztahu k územnímu plánování.

7. Podávání zpráv o lobbingu
Navržený zákon o lobbování ukládá povinnost zpracování čtvrtletních zpráv o lobbování. Zástupce APAA navrhuje, aby tyto zprávy byly zpracovávány ročně a nikoliv čtvrtletně a to s ohledem na délku legislativního procesu a administrativní náročnost.

Zástupci Pirátů ovšem kontrovali, že nejjednodušší a dokonce i administrativně nejpohodlnější je zveřejňování zápisů online a v případě této právní úpravy se lze bavit o lhůtě 14 dnů. Nebylo by tak nutné zpracovávat žádnou roční či čtvrtletní zprávu a například zápis z této schůzky bude zveřejněný maximálně do několika dnů.
Na tomto bodu se evidentně zástupci Pirátů a APAA neshodli. Janusz Konieczny uvedl, že když online zveřejňování využívají Piráti, tak zcela jistě může toto pravidlo fungovat i v běžné praxi.
Zástupce APAA uvedl, že takovéto záznamy by bylo možné zneužívat a to zvlášť v případech, kdy by probíhala debata o citlivých tématech. Navíc zdůraznil, že problematická je i možná rozdílná interpretace schůzky ze strany lobbisty či lobbovaného například v případě, že v zápise bude najednou uvedeno, že lobbista po lobbovaném požadoval finanční příspěvek, ačkoliv by to nebyla pravda.

Martin Archalous reagoval, že předložené znění návrhu skutečně je velmi vágní, pokud jde o předkládání námitek k pořízeným záznamům. Zákon totiž uvádí možnost podání námitky, ovšem nijak nespecifikuje, jakým způsobem bude námitka vypořádaná a ani, kde ta námitka bude zveřejněna.
Zástupce APAA uvedl, že lobbistický záznam by měl sloužit tomu, že podává informace ex-post o tom, jak vznikaly například legislativní návrhy. Martin Archalous dodal, že sice chápe námitku APAA ohledně zmaření legitimního účelu, nicméně s ní nesouhlasí a společně s Ivanem Bartošem na konkrétních případech vysvětlil, že význam těchto zápisů je mnohem vyšší v případě, že tyto záznamy jsou zveřejňovány online či tedy do 14 dnů.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš z důvodů naléhavých pracovních povinností opustil setkání v 10:45 a jednání tedy pokračovalo bez jeho přítomnosti.
Zástupce APAA k tomuto bodu ještě dodal, že například v Dánsku má lobbista nárok na reakci. V každém případě jako model vhodný pro inspiraci zástupci APAA uvedli registr transparentnosti Evropské unie (bruselský model), kde řada zástupců APAA je registrovaná.
Zástupci Pirátů a APAA se následně shodli na tom, že je nutné podstatně upravit legislativní proces, aby byl mnohem více otevřen vstupům zvenčí (například lobbistům). Piráti totiž chtějí zapojit externí subjekty a zástupci Pirátů prozradili, že této věci se věnuje Jakub Michálek s ohledem na to, že státní správě chybí patřičná oponentura.

8. Návrh Pirátů k zákonu o lobbování
Martin Archalous následně popsal jednotlivé pozměňující návrhy, které mají případně v úmyslu podat Piráti. Řada z těchto návrhů již zazněla.
Jedná se například o proces podávání námitek (viz zápis)
Použití elektronické identity (hlášení přes datovky)
Rozšíření na obce kraje
Rozšíření okruhu lobbování - veřejné zakázky územní plánování, personální nominace, dotační řízení atd.
Výčet lobbovaných – Martin Archalous uvedl, že chybí zde nejenom sám prezident, ale například i poradci prezidenta, když tedy jsou tam poradci členů vlády. Zástupce APAA dodal, že měli by zde být rovněž zástupci Legislativní rady vlády.
Atd.

9. Definice lobbingu
Lobbing je definován v zákoně jako soustavná činnost, přitom zástupce APAA uvedl, že zásadní lobbing může být i jednorázový. Martin Archalous upozornil, že musíme zde ještě rozlišovat registraci lobbistů a samotný záznam.
Zástupce APAA uvedl na příkladů včelařů, kdy jednotliví včelaři či ve skupině včelařů by se potkávali například s politiky a přitom by patrně běžný včelař nesplňoval definici lobbisty a předmětná schůzka by patrně nebyla lobbováním, jelikož by se nejednalo o soustavnou činnost, ale o jednorázový lobbing jednotlivých včelařů.
Martin Archalous s Januszem Koniecznym vysvětlili, že občané se běžně potkávají s politiky a vysvětlují jim své názory a postoje, a proto je nutné najít zdravou míru evidence těchto schůzek.
Debata dále pokračovala o tom, co naopak není lobbingem. Shoda panovala na tom, že je zde mezera pro odbory a tripartitu. Problémem je pochopitelně i lobbing uvnitř politických stran, na což poukázal zástupce APAA. Osoba, která by se stala členem strany by dle jeho názoru již nebyla lobbistou. Janusz Konieczny potvrdil, že na řadě příkladů by to byl poměrně problém.

Zástupce APAA dále uvedl, že zákon o lobbování by se měl týkat rovněž podřízených organizací ministerstev (například SZIF) a především i vedoucích úředníků. Martin Archalous uvedl, že vedoucích úředníků je 10 tisíc a takto by regulace lobbingu byla velmi rozsáhlá, nicméně dle Martina Archalouse je to určitě téma k diskusi.

Setkali jsme se s odborníkem na nová média (a naším původním kandidátem do rady ČTK) ve sněmovně, abychom diskutovali jeho zkušenosti s vedením Nadačního fond nezávislé žurnalistiky.
Již delší dobu připravujeme projekt nezávislého insitutu, jehož vznik zákon v ČR u politických stran podporuje.
Tématem bylo fungování institutů či spolků v ČR i v jiných zemích EU a různé modely fungování vědeckých institucí či nadací (varianty řízení a orgánů insitutu, způsoby plánování, řešení finančních záměrů apod.)

Setkal jsem se panem Michalem Klepetářem. Řešili jsme výklad práva ve věci fikce doručení rozsudků do datových schránek a zároveň časté jednání, kdy české soudy nevyhoví žádosti (ačkoliv by měli evropské právo zohledňvoat) a odmítnou dotazování se k ESD.
Tématem se budeme dále zabývat.

Dnes jsme se ve sněmovní pauze potkali na veganský oběd s ředitelem Sea Shepherd Global kapitánem Alexem Cornelissenem. Ochranářská společnost Sea Shepherd se zabývá již od roku 1977 ochranou života v oceánech. A to zejména prostřednictvím monitoringu a blokád bárek ilegálních lovců velryb a dalších živočichů včetně žraloků, želv či delfínů.

Diskutovali jsme řadu témat od globálních problémů ilegálního lovu mořských zvířat, přes znečištění moří a pláží, problémy plastů. Představili jsme naše enviromentální aktivity jak v oblasti NGOs tak Pirátské strany.

Řešili jsme systém projektů Sea Shepherd, ale i politický vývoj ve světě včetně politických otázek (USA, EU, situace v Katalásnku) a válečné problémy (Syrie, Jemen).

Sea Shepherd spolupracují stále víc a víc s vládami, a to včetně spolupráce s italskou pobřežní stráží v rámci operace Siracusa či mexickým námořnictvem.

S kapitánem Cornelissenem jsme diskutovali možnou podporu Pirátů v rámci programu na ochranu žraloků, který bude tématem na úrovni Evropské unie a jejího parlamentu a možnou budoucí spolupráci i na území České republiky. Že bychom k naší každoroční participaci na Ukliďme Česko přihodili i akce na čištění řek? Je nejvyšší čas. :)

Brzy ráno jsem se v sídle Českomoravské konfederace odborových svazů setkal s jejím šéfem Josefem Středulou.
Schůzku jsme si domluvili na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně.

Probírali jsme aktuální témata z pohledu politických, zaměstnavatelských a z pohleduobčanů-zaměstnanců, ale i naprosto nezodpovědnou pozici premiéra a vládních ministrů za ANO v souvislosti s nerealisticky přiškrcenými náklady a personálním zajištění našeho budoucího předsednictví EU.

Další témata byla:
- transformace ekonomiky, levná práce vs. levná ekonomika
- otázky pravidel pro agenturní zaměstnávání a dovoz zahraničních pracovníků zejména v souvislosti s dalšími plánovanými úpravami tzv. testu trhu práce, který přes test vystavení nerealistického inzerátu na úřadu práce následně umožňuje nabírat zahraniční zaměstnance za výrazně horších pracovních podmínek
- efekty zvyšování minimální mzdy
- otázky Eura a záludnosti nastavení směnných kurzů (shodli jsme se, že ČR zatím není ready)
- 5 týdnů dovolené ve vztahu k odpracovaným hodinám zaměstnanců v ČR a západních ekonomikách
- aktuální téma otevírací doby o svátcích
Podělil jsem se s předsedou o své pohledym ale i o stanoviska klubu Pirátů ve Sněmovně pokud se k vybraným tématům tato pojí.
Ze schůzky nevzešly žádné závazky ani na jedné straně.

V Poštovním muzeu jsem se sešel s panem Romanem Knapem, generálním ředitelem České pošty.

Tématem bylo ohlédnutí za vládou projednávanou strategií České pošty (z pátku 4.10), ke které jsem se i z pozice předsedy Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS PČR vyjadřoval.

Osobně bych chtěl, aby se tato tradiční instituce vzchopila a modernizovala dle potřeb 21. století, a aby se o Poště smýšlelo stále spíše jako o důvěryhodném úřadu, nikoliv jako o firmě, která musí vydělávat. Toto jsme s generálním ředitelem diskutovali.

Shodli jsme se na názoru, že by stát by měl zajistit včasné finanční plnění vůči této instituci a do budoucna by se mělo jít konceptem oddělení agent dle klíče “komerčnosti”, což pomůže zejména ke zpřehlednění toků prostředků a bude zcela jasné, které peníze slouží k zajištění fungování služeb a adekvátních platů pro zaměstnance pošty na přepážkách i v terénu, a které peníze jdou na investice do modernizace a rozvoje, které i ČP potřebuje “jak Bobík drbání”.
Debatovali jsem i individuální plány zaměstnanců pošty, specifika a problémy rozvážkové služby a reformu programu Pošta partner.

Informoval jsem pana ředitele že výbor po debatě se starosty obcí JMK usnesením podpořil tyto kroky v programu Pošta partner:

a) Zvýšení úhrad zaměstnanci pošta partner tak, aby obce nedopláceli na tuto pozici
b) Zástupnost v případě nemoci
c) Podpora vzniku platformy pro Pošta partner