V souvislosti s vládním návrhem zákona o lobbingu jsme na žádost Asociace Public Affairs Agentur ČR uspořádali ve sněmovně schůzku nad našimi návrhy k vládnímu zákonu. Oceňuji, že APAA ČR využila k nahrání připomínek i projekt Otevčená sněmovna.
Vzhledem k tomu, že schůzka byla insipirativní a zazněla tam řada důležitých postojů, dovolím si díky zapisovateli (Janusz) použít komplexnější verzi evidence. Zároveň lze z tohoto podrobného popisu jasné, kde zazněla názrovoá shoda a kde nikoliv.

OBSAH SCHŮZKY:

V úvodu Ivan Bartoš poděkoval představitelům Asociace Public Affairs Agentur České Republiky (dále „APAA“) za zveřejnění svých připomínek na webu Otevřené sněmovny právě k zákonu o lobbování. Regulace lobbingu je dle Ivana Bartoše důležitou součásti protikorupčního programu Pirátů, kteří k navrženému zákonu o lobbování předložili své připomínky. Některé z těchto připomínek ovšem nepadly na úrodnou půdu. Ivan Bartoš zdůraznil, že cílem této regulace je oddělit transparentní lobbování od netransparentního.
Zástupce APAA vysvětlil, že v otázce regulace lobbingu jednal se zástupci Vlády či Rekonstrukce státu a pamatuje jednotlivá legislativní znění, která vznikala za ministrů Dienstbiera či Chvojky. Sdělil, že zástupci APAA se nestydí, že jsou lobbisté, ačkoliv tento termín je vnímám nezřídka negativně. Zdůraznil, že regulaci lobbingu se nevyhnou, nicméně dle jeho názoru tento návrh nabízí mnoho možnosti, jak této regulaci uniknout.

2. Název zákona
Zástupci APAA ve svých připomínkách požadovali, aby byl zákon přejmenován na „Zákon o transparentnosti“. Tento požadavek zdůvodnili negativním vnímáním slova lobbing.
Ivan Bartoš potvrdil, že slovo lobbing je vnímáno negativně podobně jako slovo developer, nicméně termín „transparentní“ je již poměrně zprofanované. Martin Archalous doplnil, že název zákona je politickým rozhodnutím, a pokud bude jiný název srozumitelný pro veřejnost, tak nebude proti.

3. Okruhy lobbování
Zástupci APAA navrhli, aby se lobbování týkalo rovněž zadávání veřejných zakázek, neboť dle jejich názorů se většina problematického lobbingu týkala mnohem více veřejných zakázek, nežli legislativních procesu.
Ivan Bartoš potvrdil, že s touto námitkou souhlasí s tím, že regulaci lobbingu je nutné rozšířit nejenom na zadávání zakázek, ale i na územní plánování či například personální politiku. Martin Archalous dále uvedl, že tuto záležitost lze vyřešit dvojím způsobem – buďto výčtem jednotlivých činností, kterých by se mělo lobbování týkat anebo obecnou definicí. Během diskuse převládl názor, že lepší je spíše výčet jednotlivých činností.

4. Osoba lobbisty
Zástupce APAA zdůraznil, že regulaci lobbingu lze obcházet prostřednictvím právníků. Diskuse se týkala i toho, zdali by za lobbistu měl být považován rovněž běžný občan. Zástupce APAA vysvětloval, že řada výjimek narušuje smysl této regulace.
Janusz Konieczny uvedl, že v pirátských lobokontaktech se téměř výhradně uvádí osobní schůzky, ovšem Piráti si uvědomují, že lobbování může mít charakter i komunikace prostřednictvím emailů, sociálních sítí či telefonů.

5. Pozitivní motivace
Ivan Bartoš souhlasil s tím, že lobbisté vzorně plnící své povinnosti pramenící ze zákona o lobbování mohou být bonifikování. Dodal ovšem, že si nepamatuje případ, kdy by na jeho vedeném výboru nebylo umožněno vystoupit zástupci nějaké organizace či nějaké zájmové skupiny.
Zástupce APAA uvedl, že lobbisté by měli dostat pozvánku k veřejným konzultacím, dle jejich názoru mělo by se jim umožnit volný prostor po Poslanecké sněmovně stejně jako novinářům a je vhodné prosadit pozitivní motivace pro lobbisty. Doplnil, že pokuty v žádném případě nedonutí dodržování zákona o lobbování.

6. Rozšíření regulace lobbingu na obce a kraje a provedení zápisu
Martin Archalous konstatoval, že evidentně se Piráti i zástupci APAA shodnou, že by se regulace lobbingu měla týkat i krajů a obcí. Položil ovšem otázku, zdali by se měla týkat i malých obcí.
Ivan Bartoš uvedl, že s tímto problémem se Piráti setkali už u registru smluv, kdy nakonec nejmenší obce dostaly výjimku. Sice občas malé obce hospodaří s velkým majetkem, nicméně Ivan Bartoš je připraven hledat kompromisní variantu.

Martin Archalous dodal, že zastupitelé se podobných opatření nezřídka vyděšení. Dále uvedl, že dle jeho názoru by se regulace měla týkat jak uvolněných tak i neuvolněných zastupitelů. Martin Archalous ještě dodal, že v případě rozšíření regulace lobbingu na kraje a obce by zápis musel vyhotovovat krajský – respektive obecní úřad.
Zástupce APAA uvedl, že s názorem Pirátů souhlasí co se týče rozšíření na kraje a obce a dodal, že u těchto subjektů je důležitá regulace lobbingu zvlášť ve vztahu k územnímu plánování.

7. Podávání zpráv o lobbingu
Navržený zákon o lobbování ukládá povinnost zpracování čtvrtletních zpráv o lobbování. Zástupce APAA navrhuje, aby tyto zprávy byly zpracovávány ročně a nikoliv čtvrtletně a to s ohledem na délku legislativního procesu a administrativní náročnost.

Zástupci Pirátů ovšem kontrovali, že nejjednodušší a dokonce i administrativně nejpohodlnější je zveřejňování zápisů online a v případě této právní úpravy se lze bavit o lhůtě 14 dnů. Nebylo by tak nutné zpracovávat žádnou roční či čtvrtletní zprávu a například zápis z této schůzky bude zveřejněný maximálně do několika dnů.
Na tomto bodu se evidentně zástupci Pirátů a APAA neshodli. Janusz Konieczny uvedl, že když online zveřejňování využívají Piráti, tak zcela jistě může toto pravidlo fungovat i v běžné praxi.
Zástupce APAA uvedl, že takovéto záznamy by bylo možné zneužívat a to zvlášť v případech, kdy by probíhala debata o citlivých tématech. Navíc zdůraznil, že problematická je i možná rozdílná interpretace schůzky ze strany lobbisty či lobbovaného například v případě, že v zápise bude najednou uvedeno, že lobbista po lobbovaném požadoval finanční příspěvek, ačkoliv by to nebyla pravda.

Martin Archalous reagoval, že předložené znění návrhu skutečně je velmi vágní, pokud jde o předkládání námitek k pořízeným záznamům. Zákon totiž uvádí možnost podání námitky, ovšem nijak nespecifikuje, jakým způsobem bude námitka vypořádaná a ani, kde ta námitka bude zveřejněna.
Zástupce APAA uvedl, že lobbistický záznam by měl sloužit tomu, že podává informace ex-post o tom, jak vznikaly například legislativní návrhy. Martin Archalous dodal, že sice chápe námitku APAA ohledně zmaření legitimního účelu, nicméně s ní nesouhlasí a společně s Ivanem Bartošem na konkrétních případech vysvětlil, že význam těchto zápisů je mnohem vyšší v případě, že tyto záznamy jsou zveřejňovány online či tedy do 14 dnů.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš z důvodů naléhavých pracovních povinností opustil setkání v 10:45 a jednání tedy pokračovalo bez jeho přítomnosti.
Zástupce APAA k tomuto bodu ještě dodal, že například v Dánsku má lobbista nárok na reakci. V každém případě jako model vhodný pro inspiraci zástupci APAA uvedli registr transparentnosti Evropské unie (bruselský model), kde řada zástupců APAA je registrovaná.
Zástupci Pirátů a APAA se následně shodli na tom, že je nutné podstatně upravit legislativní proces, aby byl mnohem více otevřen vstupům zvenčí (například lobbistům). Piráti totiž chtějí zapojit externí subjekty a zástupci Pirátů prozradili, že této věci se věnuje Jakub Michálek s ohledem na to, že státní správě chybí patřičná oponentura.

8. Návrh Pirátů k zákonu o lobbování
Martin Archalous následně popsal jednotlivé pozměňující návrhy, které mají případně v úmyslu podat Piráti. Řada z těchto návrhů již zazněla.
Jedná se například o proces podávání námitek (viz zápis)
Použití elektronické identity (hlášení přes datovky)
Rozšíření na obce kraje
Rozšíření okruhu lobbování - veřejné zakázky územní plánování, personální nominace, dotační řízení atd.
Výčet lobbovaných – Martin Archalous uvedl, že chybí zde nejenom sám prezident, ale například i poradci prezidenta, když tedy jsou tam poradci členů vlády. Zástupce APAA dodal, že měli by zde být rovněž zástupci Legislativní rady vlády.
Atd.

9. Definice lobbingu
Lobbing je definován v zákoně jako soustavná činnost, přitom zástupce APAA uvedl, že zásadní lobbing může být i jednorázový. Martin Archalous upozornil, že musíme zde ještě rozlišovat registraci lobbistů a samotný záznam.
Zástupce APAA uvedl na příkladů včelařů, kdy jednotliví včelaři či ve skupině včelařů by se potkávali například s politiky a přitom by patrně běžný včelař nesplňoval definici lobbisty a předmětná schůzka by patrně nebyla lobbováním, jelikož by se nejednalo o soustavnou činnost, ale o jednorázový lobbing jednotlivých včelařů.
Martin Archalous s Januszem Koniecznym vysvětlili, že občané se běžně potkávají s politiky a vysvětlují jim své názory a postoje, a proto je nutné najít zdravou míru evidence těchto schůzek.
Debata dále pokračovala o tom, co naopak není lobbingem. Shoda panovala na tom, že je zde mezera pro odbory a tripartitu. Problémem je pochopitelně i lobbing uvnitř politických stran, na což poukázal zástupce APAA. Osoba, která by se stala členem strany by dle jeho názoru již nebyla lobbistou. Janusz Konieczny potvrdil, že na řadě příkladů by to byl poměrně problém.

Zástupce APAA dále uvedl, že zákon o lobbování by se měl týkat rovněž podřízených organizací ministerstev (například SZIF) a především i vedoucích úředníků. Martin Archalous uvedl, že vedoucích úředníků je 10 tisíc a takto by regulace lobbingu byla velmi rozsáhlá, nicméně dle Martina Archalouse je to určitě téma k diskusi.