V úterý 11.6. při příležitosti zahájení konference Czech Raildays jsem se setkal se zástupci Žesnad, Oldřichem Sládkem, Tomášem Tyllem, Jaroslavem Tylem. Pohovořili jsme o probíhající novele drážního zákona (první část tzv. IV. železničního balíčku), zástupci Žesnad. Požádali nás, abychom ve třetím čtení podpořili komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru, což jsem podpořil. Dále probíhala diskuse nad železničním uzlem Brno. Vyměnili jsme si vzájemně nejnovější informace a domluvili na další koordinační schůzku k tématu.

Ve středu 20.3. mě kontaktoval prostřednictvím Radka Holomčníka předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek, kterému se dostal do ruky můj materiál se zpracovanými nejasnostmi k současnému mýtnému tendru, který jsem psal jako podklad pro jednání hospodářského výbrou v červnu 2018 (viz https://bit.ly/2Toj7n2) a požádal mě o schůzku.

Ta proběhla včera 21.3. dopoledne v délce asi 15 minut. Pan předseda deklaroval zájem problematiku mýtného vyšetřit, a ptal se, jak se Piráti staví k návrhu premiéra z minulého týdne zřídit parlamentní vyšetřovací komisi, která by podrobně analyzovala celou kauzu od roku 2006 do současnosti.

Potvrdil jsem zájem se problematikou dále zabývat s tím, že pokud by komise vznikala, za Piráty bych pravděpodobně byl nominován já. Pan předseda slíbil věc otevřít na poslaneckém klubu s tím, že Piráti udělají totéž. Další postup by podle výsledku následoval ve formě domluvy na úrovni předsedů všech klubů.

Dne 12.2.2019 jsem se sešel s bývalým ministrem dopravy Antonínem Prachařem. Předmětem schůzky byla především problematika trasování Pražského okruhu. Pan Prachař představil své výhrady k tomu, jak je aktuálně pojata výstavba plánovaného úseku 511, a vyjádřil nutnost zaměřit se spíše na dostavbu D0. Rozhovor se dále stočil na problematiku role politik územního rozvoje, věcný záměr zákona o liniových stavbách, a další legislativní opatření, které sněmovna řeší nebo v blízké budoucnosti bude.

Dne 7.2. 2019 proběhla schůzka s Petrem Přikrylem z Asociace prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR z.s. Nejprve jsme zhodnotili vývoj za poslední rok, především naši aktivitu ohledně vývoje nasazení řešení CarPass. Pan Přikryl zopakoval svůj návrh, abychom zvážili přeřazení živnosti prodeje automobilů z volné na koncesovanou.

V pátek 12.10. jsem se na obědě sešel s lobbistou Danielem Klímou. Hlavním tématem byl autorský zákon a problém vypršení desetiletých kontraktů mezi kolektivními správci a majiteli vysílacích práv. Vzhledem k tomu, že se nedaří najít shoda, je pravděpodobné, že nedojde k plynulému navázání na smlouvy končící. Řeč dále byla o problematice výstavby dopravní infrastruktury, problémech v zákoně o zadávání veřejných zakázek a rekodifikaci stavebního zákona.

------------------------

Dne 23.10. jsem se sešel se zástupcem společnosti Cebia Martinem Pajerem. Tématem byla chystaná implementace systému Car-pass v České republice. Pan Pajer představil svou vizi fungování systému a nabídl jejich systém Autotracker jako platformu, na které by systém Car-pass mohl být založen.

Dne 11.9. jsme se spolu s poslancem Ondřejem Profantem sešel s lobbistou Danielem Klímou. Tématem byla elektronizace státní správy, problematika datových schránek a především chystaný zákon o digitální službě.

Shodli jsme se na potřebě pro tento zákon najít co nejširší politickou shodu, a dohodli se na tom, že bychom se pokusili napodobit postup, který se osvědčil při vyjednávání o zákoně 416/2009 Sb.

Za Piráty jsme slíbili tomuto zákonu maximální podporu a součinnost při jeho přípravě.

Dne 11.9. jsem se sešel s Karlem Feixem, generálním ředitelem společnosti Kapsch. Pan ředitel nás informoval o nejnovějším vývoji kolem tendru na nový mýtný systém, a zajímal se o možnosti otevření tématu na půde poslanecké sněmovny.

Sdělil jsem panu řediteli, že podle mých závěrů, které jsem během analýzy celé kauzy vyvodil, zásadní chyba nastala v okamžiku, kdy padlo neodborné a věcně špatné politické rozhodnutí (neopřené o žádnou analýzu či studii) o rozšíření výkonového zpoplatnění o dalších 900 km silnic I. třidy, a následné události (včetně nepovedného výběrového řízení) se odvíjely od tohoto fatálního požadavku.

Z tohoto důvodu jsem doporučil postup, kdy by nejprve mělo dojít k otevření a případné revizi tohoto rozhodnutní (a revizi usnesení vlády č. 1000 / 2016), což teprve otevře cestu pro změnu parametrů výběrového řízení, popř. nahrazení výběrového řízení na nový mýtný systém řízením na provozování systému stávajícího, případně odkup stávajícího řešení a provoz inhouse.

Kapsch se pravděpodobně pokusí zajistit shodu více poslaneckých klubů, které je k otevření této agendy třeba.

Dne 10.7.2018 jsem se sešel s Karlem Feixem, generálním ředitelem Kapsch. Diskuse problěhla nad aktuálním stavem tendru na nový mýtný systém. Odprezentoval jsem panu řediteli naši aktivitu v oblasti kontroly hospodárnosti pořídit nový mýtný systém, od výsledku projednávání na hospodářském výboru po jednání na ministerstvu dopravy. Pan ředitel měl především zájem o náš názor na další vývoj situace. Náš závěr zněl, že v současné situaci již správné řešení neexistuje, a že bude velmi záležet na výsledku rozkladového řízení na ÚOHS. Pan ředitel představil svou vizi odprodeje systému provozu mýtného státu, což je varianta, kterou v principu podporujeme, avšak velmi záleží na tom, co bude obsahem odprodeje, a jak bude nastaven systém subdodávek (tedy např. výdej karet, bankovní služby, další rozvoj a údržba software, který je proprietární a v majetku Kapsch, ... ), k čemuž pan ředitel slíbil dodat podklady. Situaci budeme nadále monitorovat.

Dne 29.5. jsem se sešel s Romanem Vojtíškem a jeho kolegou ze společnosti JCD ve věci problematických (nelegálně umístěných) billboardů podél silnic. Probrali jsme odpověď ministra dopravy na mou interpelaci v této věci. Společně jsme ji vyhodnotili jako nedostatečnou. Ve věci se budu nadále angažovat, a podám interpelaci další která bude vycházet z té původní.

V pátek 2.2.2018 došlo na půdě poslaneckého klubu pirátů ke schůzce s vedením společnosti ČEZ.

Za Piráty se zúčastnili: Ivan Bartoš, Petr Třešňák, Ondřej Polanský

Za ČEZ: generální ředitel Daniel Beneš, dále člen představenstva a ředitel divize obchod a strategie Pavel Cyrani

Historicky první schůzka Pirátů s vedením ČEZu začala poměrně nevinně. Pozvání bylo iniciativou ČEZu. Nejprve ředitel Beneš prezentoval stav české i evropské elektroenergetiky a výhled do budoucna.

Dobrá zpráva je, že si je vedení ČEZu vědomo nutnosti modernizovat náš energetický skanzen a zaměřit se na rozvoj obnovitelných zdrojů. Vize do budoucna spočívá v decentralizaci, ČEZ je připraven se transformovat z výrobce a distributora na poskytovatele služby. (Respektive se celkem oprávněně bojí, že mu trh koncových spotřebitelů vyfoukne někdo jiný)

Uhelné elektrárny v Česku končí. Na schůzce jasně zaznělo, že s jedinou výjimkou se uhelné elektrárny v Česku zavřou do roku 2035 (Ledvice poběží až do 2050), cesta k bezemisní produkci elektřiny v Česku je tedy otevřena.

Pozitivní signál také je, že ČEZ vidí budoucnost ve zvyšování podílu OZE na vyrobené elektřině. Samozřejmě není jisté, jak moc to chce sám ČEZ a jak moc je toto ekologicky uvědomělé úsilí následkem závazné evropské směrnice. Každopádně výsledek jde správným směrem. Postupně se tedy bude významně decentralizovat distribuční soustava a zkoumají se intenzivně nové možnosti konzervace energie.

A pak jsme se postupně dostávali k “jádru” naší schůzky. Jádro v tomto případě chápejte doslova. ČEZ by totiž rád stavěl nový blok v JEDU (Jaderná elektrárna Dukovany), nechce jej ale sám platit. Stát se prý musí podílet. Rozuměj: minoritní akcionáři jsou logicky zásadně proti, na pár dekád by se jim totiž výrazně snížily dividendy.

Tedy nikdo to na schůzce výslovně neřekl. Mezi řádky ale prosvítalo mnohé. Oba pánové vystupovali zcela korektně a profesionálně. Nesnažili se nás o ničem přesvědčit, pouze předkládali a odůvodňovali jednotlivé varianty financování.

Východiska: Aneb Proč podle ČEZ potřebujeme další jaderný blok, když teď energii vyvážíme? Spotřeba totiž bohužel každoročně roste o 1,5%. Jestliže teď 20% vyvážíme, za pár let budeme kapacity navíc potřebovat pro pokrytí naší vlastní spotřeby. Navíc bude potřeba pokrýt výpadek způsobený odstavením uhelných elektráren.

ČEZ zpracoval několik variant řešení:

- Stát poskytne garanci a ČEZ bloky postaví.

- Dceřiná společnost ČEZ, která projekt páteho bloku připravuje, bude odprodána státu a ten stavbu zrealizuje sám.

- ČEZ se rozporcuje. Rozdělí na dvě části. Jedna část se bude starat o velké jaderné a uhelné elektrárny. Tento moloch zůstane i se všemi kostlivci ve skříni na krku státu. Druhá půlka, ta více “sexy”, která bude zajišťovat distribuci, provozovat OZE a poskytovat služby domácnostem a podnikům, se odprodá a stát si nechá jen cca 25 %. Přitom právě divize ČEZ Distribuce je tím pravým zlatým vejcem.

Hádejte, kterou z variant by ČEZ nejraději prosadil? Samozřejmě tu třetí. Ta je ale právě nejvíce kontroverzní a pro Piráty zcela nepřijatelná.

Ze všech variant ale vyplývá, že nový blok by de facto financoval stát. Stavba má stát přibližně 200 miliard korun, a pokud by se bez otálení začalo, dokončena bude reálně roku 2039.

Rozhodnout je potřeba do dubna, aby se stihl harmonogram (pod tlakem se lépe pracuje).

Diskutovali jsme jednotlivé varianty a možnosti jejich parametrických úprav. Například výše podílu v nově vzniklé oddělené části ČEZu je navržena mezi 25 - 50%. Nám by přišlo logické alespoň 67 % (Piráti spíše zastávali co nejvyšší) - v tom případě by ale stát musel vykupovat ostatní podíly.

Pan Beneš nakonec s úsměvem dodal, že se s námi rád znovu sejde a bude diskutovat, předložil seznam nabízených témat k hovoru.

Na konci proběhla krátká výměna na téma zveřejňování informací v registru smluv. Ředitel Beneš zopakoval známou námitku o tom, že firmu, která je kotovaná na burze a pohybuje se v konkurenčním prostředí, může zveřejnění smluv poškodit. My jsme rovněž klasicky namítli, že obchodní tajemství zákon chrání již dnes a zveřejnění smluv by se ho nedotklo.