Doplním jeden kontakt z minulosti, ačkoliv si nemyslím, že má přímo souvislost s Českou pirátskou stranu a spíše se týká mojí aktivity v akademické obci Univerzity Karlovy, kde jsem členem Ediční komise AS UK. Ostatně jak známo, na vysokých školách je jakákoliv agitace politických stran zakázána. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem byl v uvedené době zároveň 1. místopředsedou Pirátů, což může vyvolat dojem, že se komunikace týkala stranických věcí, zastávám spíše rozšiřující výklad povinnosti informovat o setkání. Tolik úvod, aby to někdo nevytrhoval z kontextu.

V pátek 29. listopadu jsem měl krátkou schůzku s kandidátem na rektora UK prof. Zimou, který mě v souvislosti s mými aktivitami v ediční politice UK informoval o tom, že sestavuje nové komise pro oblast informačních systémů a otevřeného přístupu (Open Access). Hledá kandidáty, kteří by napomohli tomu, aby tyto komise byly akční a pomohly v realizaci jeho volebních tezí. Tyto komise sestavuje rektor a vybírá do nich své zástupce Akademický senát. Uvedl jsem, že mohu doporučit ke zvážení určité kandidáty do těchto komisí, přičemž mám na mysli zejména členy akademické obce, kteří se v akademické samosprávě v této oblasti osvědčili. Setkání proběhlo zcela korektně a kandidát na rektora Zima na mě působil jako otevřený člověk, i když jsme se v některých otázkách neshodli (zeptal jsem se ho např. i na jeho postoj k mému sporu s univerzitou ohledně zveřejnění platu top managementu UK). Prof. Zima nemá narozdíl od některých stávajících hodnostářů apriorní averzi vůči lidem, kteří jsou členy politické strany (doteď byly snesitelní pouze členové vybraných pol. stran). Možná, že to bude jeho vlastní zkušeností.

Tentýž den večer jsem se setkal s Martinem Holým z Husitské teologické fakulty, což je její zástupce v Akademickém senátu UK. Martin je úplně v pohodě student, který se hodně angažuje v univerzitní politice a při volbě rektora vstoupil do povědomí jako "lobbista" prof. Zimy, v čemž je i poměrně schopný. Bavili jsme se o tom, že by bylo dobré udělat něco se SISem a vůbec informačními technologiemi na UK, a zasadit se, aby dostal vedení těchto agend na UK na starosti někdo schopný a kompetentní. Okruh lidí je stále otevřený a rektor příslušného člena kolegia ještě nevybral.

Začínám si připadat jako bych byl agent StB a psal nějaký report z konspirační činnosti Protože na funkci 1. místopředsedy jsem již rezignoval, asi vás tu nebudu zatěžovat s podobnými schůzkami v univerzitních věcech, protože to je spíše na úrovni pracovních vztahů.

6. listopadu 2013 jsem se sešel na krátké schůzce s Daliborem Štysem, t. č. zastávajícím funkci ministra školství v demisi. Rozmlouvali jsme posledních aktivitách Pirátů, otevřeném přístupu k výsledkům výzkumu. Dalibor prezentoval obavy pocházející hlavně z Ofbridge, že otevřený přístup - jak ho nyní prosazuje Evropská komise - může omezit svobodu bádání. Argument běží tak, že musí existovat nákladný peer-review process, který nyní financují vydavatelé z copyrightu a autor nic platit nemusí. Pokud bude Evropská komise dávat v rámci grantů peníze na to, aby byly články volně dostupné, bude tak fakticky i vybírat ty autory, kteří budou moci v peer-review vydávat, neboť jiní autoři nebudou mít peníze. Já osobně tam velké riziko nevidím, je to IMHO srovnatelné s dnešními granty, které také determinují, kdo se bude moci vědě věnovat naplno a kdo ne. Dále jsme se bavili o postavení vysokých škol apod. Do budoucna by bylo přínosné na taková téma vyvolat v České republice diskusi. Přijatá výhoda: 0.6 l piva Stella Artois. Nic za to. Omlouvám se za pozdní zápis, byl jsem zaneprázdněn.

Dostal jsem dnes e-mailem dopis od pana Jiřího Paroubka. Nechci vás urazit, ale dámy a pánové, kdo z vás to má?

Požádal jsem o schůzku Českou komoru architektů (z vlastní iniciativy). Komora mé prosbě vyhověla a sešel jsem se s Mikulášem Ferjenčíkem dne 16. 10. 2013 s paní Vladimírou Těšitelovou, vedoucí kanceláře ČKA. Od schůzky jsem si sliboval vyjasnění otázky ohledně technických norem, které jsou závazné podle § 196 stavebního zákona. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že existuje pouze jedna. Od pracovníků ČKA jsem se však na schůzce dozvěděl, že takových norem je celá řada. Důležité je, že takové normy si lze vyžádat podle infozákona a zveřejnit je.

Dávám sem report z ohlášené schůzky s Rekonstrukcí státu. Rekonstrukce státu je organizace 18 nejvýznamnějších protikorupčních organizací v České republice, která zpracovala návrhy 9 protikorupčních zákonů. Za Rekonstrukci státu byl na místě Martin Fadrný, za Piráty jsem nakonec přišel akorát já. Tématem byly programové body protikorupčních zákonů, které chce Rekonstrukce státu prosadit. Uvedl jsem, že snad všechny věci v programu Rekonstrukce státu máme v našem dlouhodobém programu a že budou i ve volebním programu, ale nebudeme se tam výslovně odkazovat na návrhy Rekonstrukce státu. Při vyhodnocování strany se to bude brát jako splněno. V řadě případů však považujeme návrhy Rekonstrukce státu za naprosté minimum, což Rekonstrukce státu asi i přiznává, ale lepší něco než drátem do oka.

Jde tedy o dvě aktivity, jednak hodnocení politických stran a jednak hodnocení kandidátů, které chce Rekonstrukce státu podniknout.
V hodnocení stran se bude hodnotit, kolik zákonů Rekonstrukce státu strana podpoří ve svém oficiálním vyjádření (program, oficiální stanovisko vedení strany). Hodnotit se bude také, zda si stana stanoví zákony jako podmínku podpory vlády. Dále se bude hodnotit, zda je předseda strany ochoten zavázat se podpisem k podpoře zákonů, zda strana nabídla součinnost při oslovování jejích kandidátů, zda jsou lídři kandidátky ochotni některé ze zákonů navrhnout sněmovně a možná také zda má strana transparentně financovanou kampaň (kritéria TIC). Kandidáti se mohou se závazkem vyfotit, pokud budou chtít.
V hodnocení kandidátů se bude hodnotit, zda kandidát zaslal Rekonstrukci státu Prohlášení o podpoře zákonů (zákony jsou formulované jako jednoduché body). Rekonstrukce státu podpoří kandidáta, který se zaváže k podpoře nejméně 6 zákonů. Kandidát také může zaškrtnout, zda se zavazuje v případě zvolení sám návrh zákona předložit v období 6 měsíců od zvolení (viz příloha). K prohlášení lze připojit dílčí výhrady k jednotlivým bodům, důležitý je celkový smysl závazku. Prohlášení by měla být naskenovaná zaslaná Rekonstrukci státu. S ohledem na to mě požádali o seznam kandidátů s kontakty, což je informace, kterou k dispozici nemám, ale pokud se tak v předsednictvu usneseme, tak můžeme výzvu Rekonstrukce státu přeposlat na všechny členy a kandidáty, kteří se podle svého vlastního uvážení rozhodnou, zda se prohlášení podepíšou a zaváží se tak např. i k předložení návrhů zákonů.
Rekonstrukce státu má zajištěné nějaké kanály, jak se její hodnocení kandidátů dostane k voličům, a to např. uschovna.cz, volební kalkulačka, naši politici, student agency atd.

Poslal jsem dopis aktivistickému právníkovi Václavu Láskovi, který dělal audit v Dopravním podniku hl. m. Prahy, s nabídkou, aby se přihlásil do našich primárních voleb. Prý již kandiduje za Stranu zelených. Před tím jsem pozval Adrianu Krnáčovou, bývalou ředitelku Transparency International, zda by se nechtěla přihlásit do našich primárních voleb, ale bohužel nemůže, protože je Slovenka.

Kontaktovala nás Rekonstrukce státu s žádostí o schůzku a diskusi o tom, zda v Poslanecké sněmovně navrhneme jí připravené zákony. Podrobné informace jsou ve fóru republikového předsednictva.

Opět mě kontaktoval pan Vorel z Občanského sounáležitosti, nyní již politického hnutí (viz předchozí report Ivana Bartoše). Pan Vorel se snaží dát do hromady volební koalici, která získá 60 % hlasů ve volbách, oslovil asi 600 iniciativ, nicméně nemá v této fázi zatím podporu v podstatě žádné politické strany. Bavili jsme se o otázkách sociálního a finančního systému, demokratického fungování státu a potřebě konstruktivní diskuse o zásadní změně systému. Odkázal mě web svého hnutí Vzájemnost.eu, kde jsou informace, které jsem slíbil projednat dnes s republikovým předsednictvem. Také jsem ho upozornil, že již máme připravený koncept kampaně a že volební koalice za současných podmínek, do které se nás snaží "natlačit", mi nepřijde pravděpodobná. Požádal jsem ho, aby mne informoval o svých dalších jednáních, pokud by se podmínky změnily.

Ahoj, krátký report z dvou neformálních kontaktů posledních dnů:

Před několika dny jsem rozesílal hromadnou zprávu všem uživatelům. Stručně reagoval i Dalibor Štys, nyní ministr školství v demisi, který zde na internetovém fóru má historickou uživatelskou registraci. Dalibor Štys nepodporuje žádnou politickou stranu, ale považuje naši činnost v oblasti školství za významnou. Existuje zde podle mého názoru prostor pro budoucí věcnou diskusi o nutných změnách ve školství.
Včera jsem byl také na konzultaci u našeho advokáta JUDr. Jaroslava Nejtka, který nás zastupuje v soudním sporu se společností Lego. Během konzultace se v kanceláři stavil také jeho známý, předseda KSČM a právník Vojtěch Filip, a neformálně jsme diskutovali o aktuálních událostech. Bylo to celkem v pohodě. Uvědomil jsem si u toho, že ostrakizace komunistů, opozice či jiné nesouhlasící skupiny nemá dlouhodobě žádný přínos, naopak by lidé různých politických přesvědčení měli diskutovat s cílem hledat shodu a řešení prospěšná pro celou společnost. Zní to dost naivně, ale když k tomu nedochází, tak jsou výsledkem různé legislativní smršti a neustále měnící se zákony. Jakákoliv forma volební spolupráce je samozřejmě vyloučena.

Včera jsem byl s Rojem na diskusním setkání s H. Marvanovou a A. Krnáčovou. Jde o iniciativu, která se zapsala do povědomí veřejnosti jako organizovaný odpor proti Klausově amnestii a následně iniciativa Klausova velezrada. Byla tam řada lidí z různých neziskových organizací a každý si od toho sliboval něco jiného. Počet přibližně odpovídal schůzi KS Praha - tj. cca 20 lidí. Já jsem tam v podstatě jen seděl, protože mě hrozně bolela hlava, ale se s tu větším a tu menším zájmem jsem poslouchal. Roj informoval přítomné o tom, že Piráti půjdou do parlamentních voleb samostatně, což vzbudilo kritiku. Podle kritiků nedosáhneme 5 % a maříme tak možnost alternativ se dostat do sněmovny. Probíraly se dvě formy spolupráce, a to jednak v podobě občanského sdružení "think-tanku", který by byl protiváhou např. Klausovu institutu, jednak se okrajově diskutovalo o možnosti nového politického hnutí. Nic jsem neslíbil, ani si nedal slíbit. Podle mého názoru je zapojení do think-tanku, který by se věnoval např. transparenci, služebnímu zákon atp. zajímavé a bylo by možné z něj čerpat odborné výstupy.