6. listopadu 2013 jsem se sešel na krátké schůzce s Daliborem Štysem, t. č. zastávajícím funkci ministra školství v demisi. Rozmlouvali jsme posledních aktivitách Pirátů, otevřeném přístupu k výsledkům výzkumu. Dalibor prezentoval obavy pocházející hlavně z Ofbridge, že otevřený přístup - jak ho nyní prosazuje Evropská komise - může omezit svobodu bádání. Argument běží tak, že musí existovat nákladný peer-review process, který nyní financují vydavatelé z copyrightu a autor nic platit nemusí. Pokud bude Evropská komise dávat v rámci grantů peníze na to, aby byly články volně dostupné, bude tak fakticky i vybírat ty autory, kteří budou moci v peer-review vydávat, neboť jiní autoři nebudou mít peníze. Já osobně tam velké riziko nevidím, je to IMHO srovnatelné s dnešními granty, které také determinují, kdo se bude moci vědě věnovat naplno a kdo ne. Dále jsme se bavili o postavení vysokých škol apod. Do budoucna by bylo přínosné na taková téma vyvolat v České republice diskusi. Přijatá výhoda: 0.6 l piva Stella Artois. Nic za to. Omlouvám se za pozdní zápis, byl jsem zaneprázdněn.

Dostal jsem dnes e-mailem dopis od pana Jiřího Paroubka. Nechci vás urazit, ale dámy a pánové, kdo z vás to má?

Požádal jsem o schůzku Českou komoru architektů (z vlastní iniciativy). Komora mé prosbě vyhověla a sešel jsem se s Mikulášem Ferjenčíkem dne 16. 10. 2013 s paní Vladimírou Těšitelovou, vedoucí kanceláře ČKA. Od schůzky jsem si sliboval vyjasnění otázky ohledně technických norem, které jsou závazné podle § 196 stavebního zákona. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že existuje pouze jedna. Od pracovníků ČKA jsem se však na schůzce dozvěděl, že takových norem je celá řada. Důležité je, že takové normy si lze vyžádat podle infozákona a zveřejnit je.

Dávám sem report z ohlášené schůzky s Rekonstrukcí státu. Rekonstrukce státu je organizace 18 nejvýznamnějších protikorupčních organizací v České republice, která zpracovala návrhy 9 protikorupčních zákonů. Za Rekonstrukci státu byl na místě Martin Fadrný, za Piráty jsem nakonec přišel akorát já. Tématem byly programové body protikorupčních zákonů, které chce Rekonstrukce státu prosadit. Uvedl jsem, že snad všechny věci v programu Rekonstrukce státu máme v našem dlouhodobém programu a že budou i ve volebním programu, ale nebudeme se tam výslovně odkazovat na návrhy Rekonstrukce státu. Při vyhodnocování strany se to bude brát jako splněno. V řadě případů však považujeme návrhy Rekonstrukce státu za naprosté minimum, což Rekonstrukce státu asi i přiznává, ale lepší něco než drátem do oka.

Jde tedy o dvě aktivity, jednak hodnocení politických stran a jednak hodnocení kandidátů, které chce Rekonstrukce státu podniknout.
V hodnocení stran se bude hodnotit, kolik zákonů Rekonstrukce státu strana podpoří ve svém oficiálním vyjádření (program, oficiální stanovisko vedení strany). Hodnotit se bude také, zda si stana stanoví zákony jako podmínku podpory vlády. Dále se bude hodnotit, zda je předseda strany ochoten zavázat se podpisem k podpoře zákonů, zda strana nabídla součinnost při oslovování jejích kandidátů, zda jsou lídři kandidátky ochotni některé ze zákonů navrhnout sněmovně a možná také zda má strana transparentně financovanou kampaň (kritéria TIC). Kandidáti se mohou se závazkem vyfotit, pokud budou chtít.
V hodnocení kandidátů se bude hodnotit, zda kandidát zaslal Rekonstrukci státu Prohlášení o podpoře zákonů (zákony jsou formulované jako jednoduché body). Rekonstrukce státu podpoří kandidáta, který se zaváže k podpoře nejméně 6 zákonů. Kandidát také může zaškrtnout, zda se zavazuje v případě zvolení sám návrh zákona předložit v období 6 měsíců od zvolení (viz příloha). K prohlášení lze připojit dílčí výhrady k jednotlivým bodům, důležitý je celkový smysl závazku. Prohlášení by měla být naskenovaná zaslaná Rekonstrukci státu. S ohledem na to mě požádali o seznam kandidátů s kontakty, což je informace, kterou k dispozici nemám, ale pokud se tak v předsednictvu usneseme, tak můžeme výzvu Rekonstrukce státu přeposlat na všechny členy a kandidáty, kteří se podle svého vlastního uvážení rozhodnou, zda se prohlášení podepíšou a zaváží se tak např. i k předložení návrhů zákonů.
Rekonstrukce státu má zajištěné nějaké kanály, jak se její hodnocení kandidátů dostane k voličům, a to např. uschovna.cz, volební kalkulačka, naši politici, student agency atd.

Poslal jsem dopis aktivistickému právníkovi Václavu Láskovi, který dělal audit v Dopravním podniku hl. m. Prahy, s nabídkou, aby se přihlásil do našich primárních voleb. Prý již kandiduje za Stranu zelených. Před tím jsem pozval Adrianu Krnáčovou, bývalou ředitelku Transparency International, zda by se nechtěla přihlásit do našich primárních voleb, ale bohužel nemůže, protože je Slovenka.

Kontaktovala nás Rekonstrukce státu s žádostí o schůzku a diskusi o tom, zda v Poslanecké sněmovně navrhneme jí připravené zákony. Podrobné informace jsou ve fóru republikového předsednictva.

Opět mě kontaktoval pan Vorel z Občanského sounáležitosti, nyní již politického hnutí (viz předchozí report Ivana Bartoše). Pan Vorel se snaží dát do hromady volební koalici, která získá 60 % hlasů ve volbách, oslovil asi 600 iniciativ, nicméně nemá v této fázi zatím podporu v podstatě žádné politické strany. Bavili jsme se o otázkách sociálního a finančního systému, demokratického fungování státu a potřebě konstruktivní diskuse o zásadní změně systému. Odkázal mě web svého hnutí Vzájemnost.eu, kde jsou informace, které jsem slíbil projednat dnes s republikovým předsednictvem. Také jsem ho upozornil, že již máme připravený koncept kampaně a že volební koalice za současných podmínek, do které se nás snaží "natlačit", mi nepřijde pravděpodobná. Požádal jsem ho, aby mne informoval o svých dalších jednáních, pokud by se podmínky změnily.

Ahoj, krátký report z dvou neformálních kontaktů posledních dnů:

Před několika dny jsem rozesílal hromadnou zprávu všem uživatelům. Stručně reagoval i Dalibor Štys, nyní ministr školství v demisi, který zde na internetovém fóru má historickou uživatelskou registraci. Dalibor Štys nepodporuje žádnou politickou stranu, ale považuje naši činnost v oblasti školství za významnou. Existuje zde podle mého názoru prostor pro budoucí věcnou diskusi o nutných změnách ve školství.
Včera jsem byl také na konzultaci u našeho advokáta JUDr. Jaroslava Nejtka, který nás zastupuje v soudním sporu se společností Lego. Během konzultace se v kanceláři stavil také jeho známý, předseda KSČM a právník Vojtěch Filip, a neformálně jsme diskutovali o aktuálních událostech. Bylo to celkem v pohodě. Uvědomil jsem si u toho, že ostrakizace komunistů, opozice či jiné nesouhlasící skupiny nemá dlouhodobě žádný přínos, naopak by lidé různých politických přesvědčení měli diskutovat s cílem hledat shodu a řešení prospěšná pro celou společnost. Zní to dost naivně, ale když k tomu nedochází, tak jsou výsledkem různé legislativní smršti a neustále měnící se zákony. Jakákoliv forma volební spolupráce je samozřejmě vyloučena.

Včera jsem byl s Rojem na diskusním setkání s H. Marvanovou a A. Krnáčovou. Jde o iniciativu, která se zapsala do povědomí veřejnosti jako organizovaný odpor proti Klausově amnestii a následně iniciativa Klausova velezrada. Byla tam řada lidí z různých neziskových organizací a každý si od toho sliboval něco jiného. Počet přibližně odpovídal schůzi KS Praha - tj. cca 20 lidí. Já jsem tam v podstatě jen seděl, protože mě hrozně bolela hlava, ale se s tu větším a tu menším zájmem jsem poslouchal. Roj informoval přítomné o tom, že Piráti půjdou do parlamentních voleb samostatně, což vzbudilo kritiku. Podle kritiků nedosáhneme 5 % a maříme tak možnost alternativ se dostat do sněmovny. Probíraly se dvě formy spolupráce, a to jednak v podobě občanského sdružení "think-tanku", který by byl protiváhou např. Klausovu institutu, jednak se okrajově diskutovalo o možnosti nového politického hnutí. Nic jsem neslíbil, ani si nedal slíbit. Podle mého názoru je zapojení do think-tanku, který by se věnoval např. transparenci, služebnímu zákon atp. zajímavé a bylo by možné z něj čerpat odborné výstupy.

26. října jsem se účastnil původně jako zapisovatel volebního štábu koalice Libor Michálek do Senátu s Liborem Michálkem, jeho asistentem Petrem Klimešem (nestr.), Pavlem Marešem, Liborem Galatíkem (KDU-ČSL), Matějem Stropnickým (Strana zelených). Jako zástupci na volebním štábu byli přítomni Mikuláš Ferjenčík a Dana Kozlová.
Libor Michálek nás tam informoval o postupu vytvoření senátního klubu. Když jsem se ptal na nějaké otázky pro doplnění do zápisu, tak se na mě Matěj Stropnický ze Strany zelených osočil, že na volebním štábu vůbec nemám právo mluvit. Vzhledem k tomu, že to neudělal poprvé, tak mě pěkně naštval a zvažoval jsem, jestli se s člověkem takového typu vůbec dále bavit. Abych mohl vůbec promluvit, tak jsem musel na místě odvolat pro forma Danu z volebního štábu a zařadit se tam místo ní, což mě vůči Daně mrzí, ale formálně to byl jediný možný způsob, jak to na místě vyřešit.
Následně se někdo zeptal, zda zápis, který jsem pořizoval, bude zveřejněn včetně údajů o tom, jaké možnosti hlasování je Libor Michálek v daném okamžiku nakloněn. Pokračovala přestřelka, když Strana zelených a KDU-ČSL začaly svorně tvrdit, že volba musí být vždycky tajná. (To samozřejmě popřeli tím, že se o tom s Liborem Michálkem radili.) Vysvětlil jsem jim, že podle našich stanov musí být zásadně každé hlasování volených představitelů veřejné. Libor Michálek pak uvedl, že před volbou ještě nemá stoprocentní jistotu, jak bude hlasovat. Mikuláš Ferjenčík pak navrhl, aby se informace o tom, jak hlasoval o představitelích klubu zveřejňovaly později.
Nakonec začal Matěj Stropnický úvahu o tom, že se nám posílá státní příspěvek na transparentní bankovní účet napsaný na Piráty a jestli by měl mít někdo jiný přístup k dispozicím na našem bankovnímu účtu. Když jsem řekl, že ne, tak začal hrát hysterický záchvat a řekl mi, že jsem ten nejarogantnější člověk, kterého kdy viděl. Tak jsem se ho zeptal, jestli by snad k našemu účtu neměla opět mít přístup jeho kamarádka paní Matějková, nominovaná Stranou zelených, která si peníze z našeho účtu převedla na svůj účet jako "pokladnu", i když jsme jí výslovně vysvětlovali, že to je podle našich vnitřních předpisů nepřijatelné a ona podepsala, že si toho je vědoma, k nákladům nedoložila účetně uznatelné doklady, zadala plakátovací zakázky vlastní firmě a pronájem místa zajistila v kanceláři, kde sama pracovala (původně tvrdila, že za to nic chtít nebude) a dokonce odmítala předat Pirátům faktury ke zveřejnění, ačkoliv je měla podle smlouvy bezodkladně předat.
Řešil se také způsob, kterým se k nám bude dostávat legislativa v Senátu. KDU-ČSL a Strana zelených se shodly na tom, že bude mít každá strana jednoho zmocněnce, kterému se celý balík materiálů bude pravidelně posílat. To se mi nelíbilo, protože jsem nepovažoval za nijak přínosné, abychom dostali každý týden mailem balík navrhovaných předpisů, z nichž většina je dostupných online. Podle mě by důležité návrhy měly být postovány Liborovou kanceláří přímo na naše fórum, kde k nim může probíhat veřejná diskuse. Následně jsem tuto věc probral s Liborovým asistentem Petrem Klimešem, zdůraznil jsem mu, že i Libor Michálek, když žádal podporu Pirátů, musel přijít na internetové fórum. Pokud se domluvíme s Liborem, bude možné, aby Petr Klimeš postoval tyto materiály (zejména ty, na kterých Libor aktuálně pracuje) do zvláštního fóra. Mimo tuto věc jsem vyjádřil obavu, že není dostatečně zajištěna legislativní kvalita návrhů, které přes Libora Michálka půjdou (nikdo mě nepodezírejte, že bych si chtěl přivydělat, na to nemám čas), protože pravděpodobně nebude mít k ruce žádného stálého právníka, který by mu pomohl se prokousat balíkem nových předpisů, které v rámci klubu dostane přidělené. Vzhledem k objemu legislativy, která mu bude každý měsíc předložena, mi to přijde dost problematické a doufám, že to budou nějak řešit na klubu. Uvádím jako poznámku, že zde je pro nás důležité si uvědomit, že Libor se bude zabývat podrobně pouze návrhy, které mu budou rozděleny v rámci klubu. Vzhledem k tomu, že část klubu tvoří nevyzpytatelné osoby nebo lidé, kteří mají v některých ohledech dost opačné smýšlení než Piráti, bude někdy nutné sledovat i práci těchto lidí, a to zejména samostatně.
Následně se řešila otázka povolební koaliční spolupráce, na které se opět KDU-ČSL a Strana zelených shodly. Já jsem vyjádřil jistou rezervovanost, kterou máme vůči koaliční spolupráci po volbách a oficiální prezentaci příležitostné komunikace jako koalice. My samozřejmě nechceme nějak primárně vystupovat proti malým stranám typu KDU-ČSL nebo Strany zelených, které mají činnost organizovánu jako staré struktury předdigitálního věku (tedy přesně v rozporu s duchem volebním programem Libora Michálka), ale zároveň s nimi nechceme být spojováni nad nutnou míru.
Následně jsme si rozebrali zbytky z majetku v průběhu kampaně. Pro Piráty kromě několika plakátů do archivu znamená jeden malý petiční stánek.
Shrnuto a podtrženo to na mě působilo dost nepřátelsky, jako kdyby se okamžikem zvolení měly všechny deklarované principy otevřenosti obrátit naruby (zákaz vyjadřování, centralizované rozdělování práce, nezveřejňování zápisů apod.) Zápis samozřejmě zveřejníme (v tomto příspěvku), jakmile ho Dana dodělá a pokud nikdo z přítomných na jednání nebude chtít nic doplnit.

PS: Aby nebylo pochybností, tak Danu opět jmenují do volebního štábu na svoje místo s účinností od 27. 10. 2012, čímž nevylučuji, že na příští volební štáb také půjdu osobně. Jmenování zástupců volebního štábu je přezkoumatelné předsednictvem.