5.2.2018 jsem se po telefonickém domluvě, sešel poprvé v historii s Markem Hilšerem, který mě kontaktoval (to jen pro úplnost, když už dva týdny čtu v seriozním tisku, jak "spolu jednáme":). Probrali jsem aspekty prezidentské kampaně. Tématem byla hlavně plánovaná kandidatura Marka Hilšera do Senátu. Popsal jsem mu, jakým způsobem se případná podpora vyjednává u Pirátů, jak o ní následně hlasujeme v příslušném KS, "grilujeme" kandidáty a on projevil zájem se Pirátům představit na nejbližší schůzi. Večerní grilování kandidátů, které probíhalo na Krymské se ještě nezúčastnil. Ohledně způsobu jeho kandidatury (nominující subjekty, podpora stran apod.) nemá zatím zcela jasno a jedná s dalšími stranami. Plánuje kandidovat patrně na Praze 2, za kterou byl ale v předchozí volbách zvolen první pirátský senátor Libor Michálek. Diskutovali jsme problém případné synergie vs konkurence.

Dnes jsme se já a Ivan Bartoš sešli s Mariánem Jurečkou z KDU-ČSL. Schůzka byla iniciována lidovci, kteří na pokyn svého celostátního výboru zjišťují pozice ostatních stran ke sestavování vlády v druhém kole. Probral jsme pozice a shodli se, že ANO má dostatek prostoru k sestavení vlády, pokud trestně stíhaný Andrej Babiš nebude ultimativně trvat na své osobní účasti v roli premiéra.

V další části schůzky jsme probírali momentálně aktuální legislativu ve sněmovně, především např. Zákon o liniových stavbách a Zákon o registru smluv, ve kterém se ANO opět chystá zajistit výjimku pro ČEZ. Diskuse se stočila i na otázku dalšího předsedy Komise pro kontrolu GIBS a nedávné výroky některých představitelů SPD ohledně koncentračního tábora v Letech.

V poslední části jsme si vyměnili všeobecné informace o našich přípravách na senátní volby a možnosti našich stran v nich spolupracovat.

Schůzka se zástupcem Rekonstrukce státu v PS 5. 2. 2018:

Přítomní Piráti: František Kopřiva, Tibor Vansa

Přítomní hosté: Jiří Skuhrovec

Sešli jsme se ohledně nové agendy RS na toto volební období (zakázky, dotace, rejstřík konečných vlastníků, registr smluv atd.). Také jsem nadhodil problematiku odlévání peněz do daňových rájů a řešení daňových úniků na úrovni EU.

Včera jsem se kromě jiného setkal s Ing.Arch. Tomášem Pejpkem z PRoOlomouc. Řešili jsem primárně aktuální témata olomoucké politiky, jako tangentu, různé vývojové linie kolem Šantovka Tower, stadiony apod.

Také jsem se věnovali vyjednávání o volební koalici, kdy kolega Pejpek si nejdřív musí vyjednat mandát ve své straně, což by se mělo stát v týdnu.

V pátek 2.2.2018 došlo na půdě poslaneckého klubu pirátů ke schůzce s vedením společnosti ČEZ.

Za Piráty se zúčastnili: Ivan Bartoš, Petr Třešňák, Ondřej Polanský

Za ČEZ: generální ředitel Daniel Beneš, dále člen představenstva a ředitel divize obchod a strategie Pavel Cyrani

Historicky první schůzka Pirátů s vedením ČEZu začala poměrně nevinně. Pozvání bylo iniciativou ČEZu. Nejprve ředitel Beneš prezentoval stav české i evropské elektroenergetiky a výhled do budoucna.

Dobrá zpráva je, že si je vedení ČEZu vědomo nutnosti modernizovat náš energetický skanzen a zaměřit se na rozvoj obnovitelných zdrojů. Vize do budoucna spočívá v decentralizaci, ČEZ je připraven se transformovat z výrobce a distributora na poskytovatele služby. (Respektive se celkem oprávněně bojí, že mu trh koncových spotřebitelů vyfoukne někdo jiný)

Uhelné elektrárny v Česku končí. Na schůzce jasně zaznělo, že s jedinou výjimkou se uhelné elektrárny v Česku zavřou do roku 2035 (Ledvice poběží až do 2050), cesta k bezemisní produkci elektřiny v Česku je tedy otevřena.

Pozitivní signál také je, že ČEZ vidí budoucnost ve zvyšování podílu OZE na vyrobené elektřině. Samozřejmě není jisté, jak moc to chce sám ČEZ a jak moc je toto ekologicky uvědomělé úsilí následkem závazné evropské směrnice. Každopádně výsledek jde správným směrem. Postupně se tedy bude významně decentralizovat distribuční soustava a zkoumají se intenzivně nové možnosti konzervace energie.

A pak jsme se postupně dostávali k “jádru” naší schůzky. Jádro v tomto případě chápejte doslova. ČEZ by totiž rád stavěl nový blok v JEDU (Jaderná elektrárna Dukovany), nechce jej ale sám platit. Stát se prý musí podílet. Rozuměj: minoritní akcionáři jsou logicky zásadně proti, na pár dekád by se jim totiž výrazně snížily dividendy.

Tedy nikdo to na schůzce výslovně neřekl. Mezi řádky ale prosvítalo mnohé. Oba pánové vystupovali zcela korektně a profesionálně. Nesnažili se nás o ničem přesvědčit, pouze předkládali a odůvodňovali jednotlivé varianty financování.

Východiska: Aneb Proč podle ČEZ potřebujeme další jaderný blok, když teď energii vyvážíme? Spotřeba totiž bohužel každoročně roste o 1,5%. Jestliže teď 20% vyvážíme, za pár let budeme kapacity navíc potřebovat pro pokrytí naší vlastní spotřeby. Navíc bude potřeba pokrýt výpadek způsobený odstavením uhelných elektráren.

ČEZ zpracoval několik variant řešení:

- Stát poskytne garanci a ČEZ bloky postaví.

- Dceřiná společnost ČEZ, která projekt páteho bloku připravuje, bude odprodána státu a ten stavbu zrealizuje sám.

- ČEZ se rozporcuje. Rozdělí na dvě části. Jedna část se bude starat o velké jaderné a uhelné elektrárny. Tento moloch zůstane i se všemi kostlivci ve skříni na krku státu. Druhá půlka, ta více “sexy”, která bude zajišťovat distribuci, provozovat OZE a poskytovat služby domácnostem a podnikům, se odprodá a stát si nechá jen cca 25 %. Přitom právě divize ČEZ Distribuce je tím pravým zlatým vejcem.

Hádejte, kterou z variant by ČEZ nejraději prosadil? Samozřejmě tu třetí. Ta je ale právě nejvíce kontroverzní a pro Piráty zcela nepřijatelná.

Ze všech variant ale vyplývá, že nový blok by de facto financoval stát. Stavba má stát přibližně 200 miliard korun, a pokud by se bez otálení začalo, dokončena bude reálně roku 2039.

Rozhodnout je potřeba do dubna, aby se stihl harmonogram (pod tlakem se lépe pracuje).

Diskutovali jsme jednotlivé varianty a možnosti jejich parametrických úprav. Například výše podílu v nově vzniklé oddělené části ČEZu je navržena mezi 25 - 50%. Nám by přišlo logické alespoň 67 % (Piráti spíše zastávali co nejvyšší) - v tom případě by ale stát musel vykupovat ostatní podíly.

Pan Beneš nakonec s úsměvem dodal, že se s námi rád znovu sejde a bude diskutovat, předložil seznam nabízených témat k hovoru.

Na konci proběhla krátká výměna na téma zveřejňování informací v registru smluv. Ředitel Beneš zopakoval známou námitku o tom, že firmu, která je kotovaná na burze a pohybuje se v konkurenčním prostředí, může zveřejnění smluv poškodit. My jsme rovněž klasicky namítli, že obchodní tajemství zákon chrání již dnes a zveřejnění smluv by se ho nedotklo.

KS MSK: Setkání k potenciální volební spolupráci s hnutím STAN, poslanecké kanceláře Ostrava, 5.2.2018, 13:00-13:45

Za Piráty: Lukáš Černohorský (poslanec), Ondřej Polanský (poslanec), Pavel Kořízek (PKS), Zuzana Klusová (posl. asistentka), Michal Gill (KoDo)

Za STAN: Ladislav Honusek (krajský tajemník), Jiří Jureček (starosta Hošťálkovic)

Obecná debata nad možnostmi koalic, především na úrovni ostravského magistrátu. Na případnou dohodu stanoven deadline do konce února. Obecně naťuknuty i senátní volby - my chceme senátora stavět ve dvou ze tří obvodů, STAN zřejmě žádného.

V pátek 2. února jsem se spolu s Františkem Kopřivou sešel s bývalým poslancem za KDU-ČSL Ivanem Gabalem.

Předmětem debaty bylo fungování výboru pro obranu, jehož byl pan Gabal v minulém volebním období členem. Dále jsme hovořili o obranné spolupráci v rámci Severoatlantické aliance a budoucnosti společné obrany Evropské Unie.

Ještě pro pořádek - ve Výboru pro evropské záležitosti a Zahraničním výboru sněmovny jsem v častém kontaktu s poslanci dalších stran. Jmenovitě např. s Ondřejem Benešíkem (KDU-ČSL, Zlín), Jaroslavem Bžochem (ANO, Teplice) a dalšími.

Dnes jsme se s Michalem Ketnerem ve Štětí setkali s tamními zástupci Svobodných, jmenovitě např. s Filipem Votočkem, dorazil i krajský předseda Aleš Kuna. Bavili jsme se o možné spolupráci ve Štětí, fungování tamní politiky a krátce i o možnostech spolupráce v kraji. Schůzka byla iniciována Svobodnými.

Čas: 2.2.2018 v 14:00 až 15:30

Způsob: Osobní schůzka

Jméno: PhDr. Miloš Prokýšek - garant oblasti informační technologie / ICT Specialist / SMART Písek

Zvláštní zájem: Dneska jsem měl schůzku s vedoucím SMART kanceláře Písek ohledně některých projektů které se mají vytvářel v našem městě. Zjistil jsem jak celá kancelář i SMART složka v Písku funguje, jaké budou další projekty rozjížděny a proč některé projekty které již jsou, jsou tak jak jsou. Dále jsme se bavili o IoT zařízení a také LORA síti, kterou naše firma ve spolupráci s dalšíma subjektama provozuje.

Výhody: nové informace v oblasti projektů