Dne 27.6. jsem se setkal s Ondřejem Horákem, ředitelem Centra občanského vzdělávání. Probrali jsme současnou situaci občanského vzdělávání, koncepci minimalistického/ ústavního občanského vzdělávání a možné další kroky v této věci. Krátce jsme hovořili i o minulosti konceptu a současné situaci projednávání, ale nic zásadního nového jsem se nedozvěděl.

Ujasnili jsme si, v čem vnímáme přínosy občanského vzdělávání, shodli jsme se na platnosti beutelbašském konsenzu (https://en.wikipedia.org/wiki/Beutelsbach_consensus) a dohodli se, že pokud k tomu bude vůle a prostor tak do konce roku v PSP k tématu uspořádámenějaké ty akce a veřejně ho podpoříme.

Přítomni: Ondřej Horák, David Wagner

Dne 14.6. se Mikuláš Peksa setkal s paní Hanou Frankovou z OPU (https://www.opu.cz/cs/). Řešili jsme krátce jeden konkrétní případ ke kterému snad brzy dodáme interní pirátské řešení výpomoci a pak hlavně obecné problémy, na které naráží zájemci o azyl v ČR, typicky velmi neefektivní a nedůstojné procesy na pražském letišti (kde se podle jejích informací ani nevyužívá státem vybudovaná a placená kapacita přechodného pobytu). Nabídla nám bližší informace o vnitřním fungování příslušných úřadů a zákonů, to jsme výhledově přijali.

Přítomni: Mikuláš Peksa, Hana Franková, David Wagner

Dne 6.6. došlo k rozsáhlejšímu setkání se zástupci nakladatelů a autorů z knižního trhu (seznam níže).

Schůzka vznikla z iniciativy Leoše Kyši, který ji Mikulášovi už před volbami navrhl.

Samotné setkání se ukázalo jako koordinačně dost náročné v takovém počtu - původně se navíc mělo odehrát pouze s Ivanem a Mikulášem. Mikuláš musel předsedat VEZ, přibyla Lenka jako poslankyně zodpovědná za kulturu.

Samotné setkání proběhlo v 11:00 v prostorách nakladatelství Epocha. První proběhly příspěvky nakladatelů o tom, co je na trhu trýzní a čeho se obávají, velmi brzo si také vzal slovo Ivan a předestřel, že naše pozice není o zničení knižního trhu a uvolnění všeho, ale hledání nové rovnováhy mezi autorem, zákazníkem a obchodníkem v digitální době.

Další debata pak už byla dost konstruktivní, zásadní společné body vnímám:

a) DPH na elektronické knihy v sazbě pro software je velký špatný a momentálně primárně umanutost AB. Jak to půjde, tak se pokusíme tuhle podivnost změnit (na tom je v EU i dost shoda). Audioknihy to samé.

b) U autorského zákona jsme došli k tomu, že někteří autoři jsou v pohodě s omezením do smrti (třeba Leoš Kyša), např. Martin Vopěnka to viděl výrazně jinak. Tam je zřejmě největší ideový rozpor.

c) Rozdíly mezi OSA a Dilií, kde panovala z mého pohledu výrazná shoda, že OSA dělá věci bizarně a přestřeleně a v přerozdělování nebyl úplně zásadní smysl (viz autoři audiobooků, kteří dostávají automaticky peníze od internetových rádií, protože tak se to prostě dělá). (Zájmy Dilie nikdo nějak explicitně neschvaloval a nepodporoval.) Leoš Kyša jako autor například uvedl, že mu připadají smysluplné náhrady za půjčování v knihovnách. Paušální platby za kopírování a podobně mu nepřijdou správné. Podle něj to podobně vidí velké množství samotných autorů, kteří chtějí svůj příjem hlavně stavět na vztahu autor - čtenář, tedy na přímém prodeji knih, případně na dalším zpracování jejich díla po vzájemné domluvě (rozhlas, televize, počítačové hry).

d) Úložiště - jasně jsme se vymezili proti automatizovaným filtrům, jinak tam nebylo moc co řešit, také jsme si vyjasnili že my postihy proti úložištím dělat opravdu nebudeme.

e) V tuto chvíli je literatura dle nakladatelů jediným čistým (a to výrazně čistým) plátcem z kultury. Nehledal jsem porovnání se všemi kulturními odvětvími, ale je pravda, že dotace do živé kultury a literatury obzvlášť jsou malé a nesystematické.

Po odchodu Ivana jsme pak s Lenkou ještě asi půl hodiny zůstali. Nadhodili jsme pak i jaké vidí možnosti řešení - typicky jak by se podle nakladatelů daly smysluplně a transparentně přidat nějaké ty peníze do literatury bez toho, aby se dávaly náhodným lidem složitým systémem komisí atd. Kromě pár věcí, které jsme nevzali jako úplně životaschopné, padl návrh přidat peníze regionálním knihovnám: ty často nemají peníze na nákupy, zároveň mají velmi aktivní sítě čtenářů a je to jedna z těch mála svíček kultury, které jsou skoro všude, mají velmi pozitivní vliv na celkovou vzdělanost a napomůže to i velmi lehce rozvoji venkova. Budeme se tím zabývat a hledat možné problémy. Následně jsme si už v podstatě jen vyměnili kontakty a šli.

Za Piráty

Ivan Bartoš

Lenka Kozlová

David Wagner

Antonín Kočí, ředitel nakladatelství Euromedia

Robert Pilch, majitel nakladatelství Brokilon a programový ředitel nakladatelství Leonardo

Tomáš Němec, majitel nakladatelství Mystery Press

Zdeněk Pobuda, majitel nakladatelství Epocha

Tomáš Výchopeň, obchodní ředitel Tympanum - vydavatel audioknih

Lucie Gilánik, obchodní ředitelka Palmknihy - největší prodejce ebooků v ČR

Martin Vopěnka, nakladatelství Práh, předseda Svazu knihkupců a nakladatelů

Pavel Koutský, digitální marketing Euromedia

Leoš Kyša, spisovatel

(měli přijít ještě Jiří Padevět a Patrick Zandl, ale omluvili se pokud vím)

PS: Leoše Kyšu (hodně) a Zdeňka Pobudu (trochu) jsem znal už před schůzkou.

Dne 6.6. jsme se setkali se zástupci Kosova. Setkání bylo primárně seznamovací a velmi milé, byla nám představena vize Kosova jako velmi proevropské země, záhy jsme se dostali k výzvám kterým čelí. Zajímal se o osud smlouvy o zabránění dvojímu zdanění kterou zpravodajoval náš poslanec Jan Lipavský, poté jsme se vrátili k seznamování. Ivan naznačil, že v rámci nějakých těch letních diplomatických párty se mohou znovu setkat.

(PS: na schůzce jsem byl s Ivanem já páč Miki měl jinou schůzku předem domluvenou a Honza byl mimo město)

Přítomni:Arbër Vllahiu, Visar Fetaj, Ivan Bartoš, David Wagner,

Přítomni:

Stanislav Přibyl, Radek Holomčík, Jan Pošvář, David Wagner

30.5. v 18:00 jsme se v prostorách klubu Demokracie sešli s generálním sekretářem České biskupské konference. Prvních 30 minut se bohužel Honza a Radek museli zdržet v sále kvůli neodkladným hlasovacím povinnostem, bavili jsme se tak se sekretářem o církevních dějinách a současnosti, sekularizaci a například komunitní práci které se církve věnují (v tomto případě na příkladě jeho vlastní farnosti).

Po příchodu Radka a Honzy jsme se dále bavili o komunitních aktivitách a zejména přístupu církve k zemědělcům.

Přítomní:

JE Sten Schwede, Mikuláš Peksa, Tomáš Martínek, Ivana Nevludová (SPD), Radek Zlesák (ANO), Veronika Vrecionová (ODS), David Wagner

Dne 30.5. v 19:00 se z iniciativy Mikuláše Peksy setkala skupina přátel Estonska, které předsedá. Vzhledem k množství práce jsme zvolili pro setkání skupin přátel běžný formát krátké schůzky s velvyslancem ve Sněmovně. Schůzku proběhla v pořádku, poměrně nečekaně jsem část schůzky tlumočil, což je poučení do budoucna zajistit pro jistotu skutečného tlumočníka. Mluvili jsme o dvou hlavních tématech - e-governmentu (tam byly i navrženy kroky co se dá dělat) a bezpečnosti, kde hlavním tématem bylo samozřejmě schvalování zahraničních misí a postoj baltských států vůči Rusku, ruským menšinám a podobně.

Setkání se neslo v méně formálním duchu, pan velvyslanec velmi ocenil, že poslanci jsou po celodenním maratonu ochotní přijít.

(zbylé jídlo jsem se rozhodl věnovat personálu budovy, protože lepší než aby shnilo, nic jsem za to nedostal a paní měly radost)

Dne 10.5. jsme se v prostorách Poslanecké sněmovny setkali s náměstkyní pověřenou řízením sekce Lidská práva Martinou Štěpánkovou.

Přítomni: Lenka Kozlová, Martina Štěpánková, David Wagner

Hlavním tématem hovoru byla implementace Základního rámce občanského vzdělávání, důvodů proč dosavadní procesy neuspěly a jaké postupy budou nasazeny teď. Dále jsme se věnovali tomu, jak by takový rámec měl vlastně vypadat a k čemu sloužit. Zdůraznili jsme také, že zásadním bodem pro zlepšení situace v sektoru občanského vzdělávání musí být důkladný audit a vyhodnocení současné situace a efektivnosti dosud vynakládaných prostředků. Na tom proběhla shoda.

Téma máme v úmyslu přinést do Sněmovny.

Setkání k Rámci občanského vzdělávání

16.4. se na Úřadu vlády konalo první setkání v pokusu znovu resuscitovat Rámec občanského vzdělávání, nyní v gesci Ministerstva spravedlnosti. Cesta jak se o něm dozvědět a jak se na něj dostat byla delší a trnitější, ale povedlo se.

Setkání celkově bylo výrazně kratší než bylo očekáváno - a výrazně konstruktivnější než loňská v širším plénu. Shoda padla na:

a) transparentním procesu tvorby

b) auditu dosavadního vzdělávání

c) minimalistické koncepci občanských hodnot založené na Ústavě

Vzhledem k tomu, že to považuji za velmi vhodné vstupní body do procesu jsem to pojal na Nebojsu (nemluvil jsem, nebylo nač si stěžovat) a až po skončení oficiální části začal řešit možná další setkání, momentálně připravuji schůzky Lenky Kozlové s odpovědnými úředníky.

Schůzka na německém velvyslanectví

Přítomni Mikuláš Peksa, David Wagner, JE Christoph Israng

Dne 12.4. jsme navštívili německé velvyslanectví. Základním tématem schůzky bylo řešení procesních věcí ohledně Mikulášova postu předsedy Česko-německé parlamentní skupiny přátelství, možností této skupiny a nejefektivnějšího možného společného postupu. Opačně jsme pak probírali nám ne zcela libou situaci sloučení Česka, Slovenska a Maďarska do jediné parlamentní skupiny přátelství ze strany Bundestagu.

Vzhledem k tomu, že se schůzka jednala krátce po eskalaci situace ohledně Sýrie (po výrocích ruského velvyslance v Libanonu o sestřelování raket i míst odkud vyletěly, před Trumpovým tweetem “možná brzo, možná pozdě”), probrali jsme tak mimojiné i německou pozici vůči této eskalaci konfliktu. Přislíbili jsme si další intenzivní komunikaci, naplánovali první setkání skupiny přátel Německa na velvyslanectví a šli.

Návštěva italské ambasády

Přítomni Mikuláš Peksa, David Wagner, italský velvyslanec Aldo Amati, tajemník italského velvyslanectví Federico Bernardi

3.4. jsme přišli na krátkou, spíše neformální schůzku s JE Aldo Amatim. Téma hovoru se zpočátku drželo u otázky českého sestavování vlády, kde jsme zopakovali naše postoje a podmínky pro vstup Pirátů do vlády. Následně se diskuze posunula k směřování a podobě EU, kde Mikuláš upozorňoval na její demokratické deficity - zde jsme k plné shodě s JE nedošli. Výrazně zajímavé bylo porovnávání životních úrovní a platů v Itálii a ČR: ty české se italským poměrně rychle přibližují v současné situaci.

Dalším tématem pak byl spor mezi liberalismem a otvíráním hranic proti konzervativnějším a uzavřenějším hnutím, kde nám JE poskytla nějaké vhledy do rychlého vývoje a změny postojů u Hnutí 5 hvězd (od antiEU k Macronovi). Zde jsme znovu vyjádřili kritiku k současnému vedení EU a novým tendencím k zákazům, ale shodli jsme se, že je tyto problémy výrazně lepší řešit v rámci EU.