Setkání v poslanecké kanceláři ve Francouzské s Mgr. Markem Hampelem.

• Od r. 2008 předseda představenstva Grémia majitelů lékáren ČR.
• od roku 2011 člen Rady poskytovatelů zdravotní léče při Ministerstvu zdravotnictví
• Od roku 2015 hlavní osoba - koordinátor segmentu poskytovatelů lékárenské péče při MZd ČR

Mluvili jsme o Novele zákona o léčivech, kdy mi představoval nový belgický model tzv. chráněného distribučního modelu: distributoři s povinností veřejné služby zajišťují lepší zásobování všech lékáren (ne jen řetězcových). Belgie je země srovnatelná svými parametry a obecnými podmínkami, pouze je třeba vzít v potaz, že zákon tam vstoupil v platnost teprve nedávno.

Grémium majitelů lékáren dlouhodobě kritizuje duopol velkých distributorů, který tu funguje, a který nezajišťuje, aby lék dostal pacient skrze všechny lékárny.

Německý model pak ukázal rizika kurýrních dodávek - zkrachovalo 5 tisíc lékáren, i navzdory tomu, že se jedná o vysoce regulovaný trh.

Poznámka závěrem: tzv. volný trh v oblasti léčiv nefunguje nikde v Evropě.

M. Hampel doporučuje přijetí PN Daniela Pawlase (PN 2818) v rámci hlasování o zákonu o léčivech (ST 302). Výbor zdravotní doporučil jeho přijetí.

Dále jsme se bavili i o 400 mil Kč alokovaných na Analytické komisi na VZP na léčebné konopí - není ale zřejmé, kdo s touto částkou přišel a na jakém podkladě se počítá s takto vysokým mandatorním výdajem.

L.V. je dětský psychiatr. Pracovala v Psychiatrické nemocnici Bohnice na dětském oddělení, následně na klinice INEP jako vedoucí lékařka pedopsychiatrické péče, momentálně má soukromou praxi v Praze.
Tématem byl aktuálně projednávaný návrh vrátit rodičům možnost řešit problémy svých dětí tak, že je předají diagnostickým ústavům. Podle názoru L.V. je problematika řešení výchovných problémů dětí mnohem komplikovanejší problém. Mnoho rodičů nevidí souvislost mezi výchovnými problémy svých dětí a fungováním celé rodiny. Problematické chování dětí je avšak důsledek nefunkčních rodin, a tak je potřeba k tomuto problému přistupovat a řešit tuto problematiku komplexně. Dg. ústavy hrají v systému pomoci značnou roli, ale L.V. vidí potřebu se zaměřit na prevenci vzniku výchovných problémů, zaměřit pozornost na to, jak řešit problémy už v počátku jejich vzniku, vytvořit pro rodiny možnost dlouhodobější péče a přistupovat k problematice jako k rodinnému (a tudíž také k celospolečenskému) problému.

Sešli jsme se dnes na půl hodiny k problematice nákladů na IT na MPSV, s fokusem na náplň plnění a dodávané činnosti plynoucí ze smlouvy SML/2018/00444 (PROVÁDĚCÍ SMLOUVA 09/2018 K VÝZVĚ č. 9).

Jde o klíčovou agendu MPSV, na které stojí řada navázaných služeb, a má i značný rozpočtový dopad.

Schůzka s místostarostou Prahy 22 (nezávislý) a advokátem specializujícím se na nemovitosti, domluvená na základě propojení P. Kosaře a Z. Freitas na MHMP.

Témata:
Legislativa k bydlení, od příspěvku na bydlení a kvartálního vykazování služeb jakož i absence místních šetření, přes normy týkající se SVJ a bytových družstev, po cenové mapy
Posuzování zdravotního stavu při žádostech o invalidní důchod či příspěvek na péči (dva úspěšné spory s pojišťovnami)
Fungování sociálního systému v provazbě na bydlení (kauce, podpora)

Konkrétní výstup:
- Ať ÚP žádá o rozpis služeb do konce června, nikoli do konce dubna - to často majitelé ještě od správců nemají
- Zkusíme spolupráci na posílení role SVJ

Další odkazy - probírali jsme aktivity v různých oblastech:
Uhříněves: https://www.praha22.cz/urad/organizacni-struktura/organizacni-schema/osoba-mgr-pavel-kosar-161.html
advokátní kancelář: https://www.upholding.cz/legal
časopis RUN: https://run-magazine.cz/casopis/kontakty

Schůzka k systému integrovaných podpůrných služeb v obcích (SIPS), k nimž existuje sborník včetně výzkumu v ORP (https://www.dustojnestarnuti.cz/res/archive/003/000560.pdf?seek=1543303680)

Od toho jsme se odpíchly k udržitelné péči o seniory, zohledňující individuální potřeby klientů a jejich rodin (neformálních pečujících).

Příklady z Rakouska, Švédska či Finska, které díky zahraniční síti Diakonie Institut důstojného stárnutí dobře zná, mohou být nosnou inspirací.

Hlavní body pro zlepšení:
- nejisté financování (krátkodobé z roku na rok)
- neinformovanost, jaké služby jsou v oblasti k dispozici (mohl by poskytovat koordinátor podpory v obci)
- celý systém lékařské posudkové služby a přiznávání příspěvků na péči

PS: Info o SIPSu v kostce pro obce: https://www.dustojnestarnuti.cz/res/archive/000150.pdf?seek=1489066960
další také na www.dustojnestarnuti.cz

26.3. jsem obdržela nečekaný telefonát od prof. Pařízka, vedoucího lékaře perinatologického centra u Apolináře v Praze.

Reagoval patrně na znovu rozvířenou debatu o vzniku porodních center, a zmiňoval také potřebu financovat stavební úpravy právě u Apolináře.

Vyjadřoval nelibost nad nějakým případem podle něj domácího porodu, o němž jsem a) nic nevěděla, b) jsem se ptala, zda nešlo o překotný porod - protože ty skutečně zakázat nelze.

Nabídl mi návštěvu u nich na oddělení a zprostředkování anonymních kazuistik z porodů, které nedopadly dobře.

Poděkovala jsem za nabídku a požádala o poskytnutí písemných standardů péče, v platnosti u nich na oddělení, a popisu kontinuální péče porodními asistentkami u fyziologických porodů (tj. možnost péče toutéž ženou před porodem, při něm a po něm).

Rozhovor trval jen několik minut, sem ho dávám, protože mě překvapil.

PS: ještě si pan profesor stěžoval, že jsme na základě informací, které mi (v obecné podobě, ne v podobě konkrétních připomínek) poslal emailem, neupravili naše programové stanovisko k porodnictví - https://www.piratskelisty.cz/clanek-1732-programove-stanovisko-piratu-k-problematice-porodnictvi. Uvádím to sem, protože to považuju pro evidenci kontaktů za důležité.

předchozí schůzka zdokumentována zde: https://evidence.pirati.cz/report/1629/

V poslanecké kanceláři (Francouzská 108) jsem se dnes sešla se Štěpánem Drahokoupilem, který pracuje v nadaci OSF.
Hlavním tématem schůzky byla má cesta od aktivního občanství (watchdogového spolku Zaostřeno, přes koalici Vlasta) do politiky.

Nakonec jsme se ale bavili i o možnostech spolupráce s nadací - mj. podporují mladé lidi ze znevýhodněného prostředí, aby studovali, takže styčné plochy jsou velké.

Pan Vacek mi při otevřené poslanecké kanceláři ve Francouzské dnes předestřel několik námětů, které vidí v souvislosti s problematikou sociální a zdravotní, s ohledem na ZTP.

1) Ostudné čekací doby na lékařské posudkové službě
- Od okamžiku, kdy člověka jeho praktický lékař doporučí pozornosti posudkového lékaře a začne tedy běžet žádost o invaliditu, uběhne do okamžiku prvního vyplacení invalidního důchodu klidně tři čtvrtě roku.
Ale nejde jen o to - poté začíná kolečko vyřizování průkazů. Nejen, že je posudkových lékařů nedostatek, navíc jde o to, že po přiznání nároku na invalidní důchod, se vystavují pouze průkazy ZP (opravňující požádat o uvolnění místa v dopravním prostředku nebo ve frontě o přednost). O průkazy ZTP (potřebné kvůli slevám např. MHD zdarma, vstupné do kulturních institucí) se ale žádá až poté, co nastane více než 50% invalidita - a žádá se zvlášť. Takže jeden lékař přizná více než 50% pracovní neschopnosti a druhý opět studuje spis a přiznává tento průkaz. V komplikovanějších případech (zde postupně se prohlubující choroba) to trvá i tři roky.

2) Velice dlouhá prodleva při výplatě přiznané nemocenské.
Podnět od paní, která v životě měla pouze tři neschopenky a nikdy nebyla nezaměstnaná. Po ošklivé zlomenině si vzala dovolenou, měla neschopenku na měsíc a půl a pak ještě zase dovolenou. Od zaměstnavatele přišla nemocenská bez problémů, ale od státu až tři měsíce od nehody.
Cituji: "Jsem matka samoživitelka, mám hypotéku a vyživuji dvě nezaopatřené děti. Kdyby nebylo zaměstnavatele (který mi poskytl bezúročnou půjčku), nezaplatila bych nájem a skončila na ulici. Jak je to možné? Úředníci mají na vše 30 dní. Neváhají mi na adresu trvalého bydliště, na které byla i neschopenka, zaslat doporučený dopis, abych doplnila jméno, bydliště a datum narození. To vše ale je uvedeno na neschopence."
Pan Vacek mi potvrdil, že jemu se stalo totéž - taky mu nemocenská přišla zhruba po 3,5 měsících.

3) Přísedící u soudu
Lidé se zdravotním postižením či v důchodu se často chtějí zapojit jako přísedící. Má to tyto omezení: za den jednání (jakkoli dlouhý) je 150,- Kč, většinou se mohou účastnit pouze 20 dní do roka, a ještě taková perlička - po vyplnění řady podkladů, když se ucházejí o tuto výpomocnou práci, musí sami zaplatit výpis z rejstříku trestů. Přitom by si ho úřad snadno mohl prověřit sám.

Pan Vacek byl v letech 1993-2002 členem ODS, podle vlastních slov i radní města Plzně. Dnes není nijak politicky činný, rád by ale přispěl k systémovému řešení problematiky, která se ho osobně dotýká.

Setkali jsme se po několika domluvách, kdy to nevyšlo.

Témata schůzky:
- problematika doprovázejících organizací (náklady, které mají s provozem zázemí - např. místnosti pro asistované kontakty vs. stoupající potřeba hrazených terapií, nevalorizování příspěvku na výkon činnosti)
- problematika pěstounské péče přechodné i dlouhodobé i příbuzenské
- nový občanský zákoník a prodloužení doby k adopcím (děti zůstávají déle v ústavech)
- v soudních rozsudcích by velmi pomohlo specifikovat "běžné potřeby dítěte"
- objektivně nemohou pracovníci OSPOD často svou práci zvládat - příliš mnoho rodin na jednoho - zcela přetíženi
- mediálně exponovaný případ

Dnes se dopoledne konal téměř tříhodinový kulatý stůl k transformaci kojeneckých ústavů na MPSV, jehož jsem se za Piráty účastnila. Byla tam přítomna řada zástupců krajů, ministerstev (nejen MPSV a Ministerstva zdravotnictví, ale i školství, spravedlnosti a financí) a veřejná ochránkyně práv i například paní Lipová z Nadace Sirius. Tématem byl praktický průběh chystané transformace, předpokládaný počet 7-8 ústavů pro děti s těžkým postižením, případné rozšíření na centra komplexního doprovázení pro tyto děti i jejich rodiny (dnes v oblasti rané péče služby chybějí) a otázka, jak rozšířit dobrou praxi např. Pardubického kraje, který prezentoval svou připravenost na komplexní transformaci ústavních zařízení pro děti a mládež.
Řeč přišla i na opatření podporující zejména dlouhodobé pěstouny a také na návrat k legislativním ustanovením v předchozí verzi občanského zákoníku, která umožňovala rychlejší průběh osvojení. Diskutovala se také problematika dobrovolných pobytů v kojeneckých ústavech (tj. odkládání maličkých dětí rodiči do zařízení). Odpoledne jsem tato témata diskutovala na krátké schůzce i s Julií Kochovou, zástupkyní organizace Dobrá rodina.