Sešla jsem se v poslanecké kanceláři na Francouzské s panem Mačákem z Tichého světa chráněných pracovišť na tématu chráněného zaměstnávání (více zde https://www.tschp.cz/vyrocni-zpravy).

V oblasti náhradního plnění (podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435#cast3, par 81) je problém trojího druhu
- firmy s více než 25 zaměstnanci o své povinnosti vůbec nevědí
- pokuty od FÚ za neplnění - často netuší vedení firmy, že mají možnost náhradního plnění místo zaměstnání osob se zdrav. postižením (OZP) - ví to účetní
- obce či státní firmy také často nezaměstnávají OZP - a platí pokuty. Typické možnosti zaměstnání: vrátnice, úklid, skartovačky

Evidenci náhr. plnění kontroluje FÚ, ten i urguje o pokuty.

ÚP přiznává status práv. osoby poskytující náhr. plnění - více než 50% zaměstnanců OZP. ÚP ale nesežene nové kolegy - ti se rekrutují přes soc. služby či síť soc. podniků. Nově se rozrůstá např. TESSEA - http://www.tessea.cz/

Velká potíž: zpětné čtvrtletní vyplácení příspěvku na podporu zaměstnávání OZP (https://www.mpsv.cz/web/cz/-/prispevky-na-podporu-zamestnavani-ozp) zejména v 1. čtvrtletí roku.

Vhodné zjistit:

1) podíl veřejnoprávních subjektů (obcí, příspěvkovek, státních firem...), které zaměstnávají OZP (povinná 4%) vs. podíl náhradního plnění a podíl pokut.

2) kontroly ÚP na veškerá chráněná pracoviště s cílem odstranit fiktivní zaměstnávání, které dělá horší pověst všem - nejde o to ztížit situaci (kontroly chodí už dnes), ale neumožnit využívat status chráněného pracoviště, ale lidi nechávat doma a dávat jim nějakou část peněz z příspěvku. To pak škodí ve finále všem.

Kalkulačka náhr plnění např. zde: http://bit.ly/NahrPlneni

Do poslanecké kanceláře za mnou přišli zaměstnanci firmy Sagitta, kteří mi představili kompenzační pomůcku OrCam, jakousi speciální lehoučkou kameru na brýle, která umožňuje kvalitnější život slabozrakým a nevidomým.

Řešila jsem s nimi porovnání s jinými pomůckami: tato je totiž dost drahá, ale může umožnit i pracovní fungování a vůbec celkově mnohem kvalitnější život. Zajímalo mě srovnání s iPhonem, stacionární čtečkou nebo kamerovými lupami.

Různé kompenzační pomůcky pomůcky hradí Úřad práce, ovšem liší se, na co uzná nárok.
V průběhu schůzky přišla Linda Štucbartová, která je jakousi dobrovolnicí, ambasadorkou OrCamu a bavili jsme se poté o tom, jaké srovnání by u této uznané (před komisí na MPSV) kompenzační pomůcky mohlo být prospěšné, aby se dostala k těm lidem, kterým pomůže.

Existuje možnost dát plnohodnotnější život tisícům lidí se zbytky zraku, a na druhou stranu obavy Úřadů práce, aby tuto pomůcku nedostávali lidé, kteří ji třeba tolik nevyužijí. Jenže někdy lidi vyloženě odrazují, a tak by to taky být nemělo.

Požádala jsem o zmapování i mezinárodní praxe směrem k OrCamu.

Popis zde, schůzka proběhla v poslanecké kanceláři na Francouzské 108:

http://blog.aktualne.cz/blogy/olga-richterova.php?itemid=35346

Co jsou důležité body v rodinné politice, možnosti změny:
- částečné úvazky - aby se zaměstnavatelům vyplatily, nutno nikoli dotací, ale slevou např. ze sociálních odvodů. Úkol: spočítat, kolik by stálo např. zlevnění zaměstnávání osob pečujících o děti do 7 let
- velký problém! nemocnost dětí - jak umožnit při zaměstnání obou rodičů péči o nemocné děti?
- doplnit význam neformální péče v rodině (mj. i v koncepci rodinné politiky MPSV) a zrovnoprávnit s důstojností, kterou má práce zaměřená na výkon -> politika zaměstnanosti není všechno, nezapomínat na vztahy
- při možných změnách mateřské - rodičovské: nutno zajistit kvalitní péči o malé děti a ideálně prostupnost zaměstnávání a rodičovské jako v jiných zemích (Německo) - na částečný úvazek být zaměstnaná a na druhou část úvazku být na něčem jako rodičovské dovolené
- změny v zaměstnávání - revoluce 4.0 -zanikne řada pozic. Navíc: nelze zvyšovat nejprve zaměstnanost a až poté podstatněji rozšířit částečné úvazky
- upozornění na statistic. údaje týkající se zaměstnávání matek: u starších dětí jsou zaměstnané nadprůměrně! podprůměrné číslo je pouze u matek dětí do 2 let věku - Olga dostane tabulku
- nutnost spolupráce k implementaci směrnice work-life balance: Olga slíbila poslat svou dosavadní analýzu
- Olga dostane: tipy k víceletému financ. soc. služeb z Jihomor. kraje

Doporučení : Česká rodina v 21. století - VÚPS - V. Kuchařová, k přečtení!

Krátká schůzka s B. Křižanovou v PSP o transformaci k.ú. se věnovala hlavně možné proměně kojeneckých ústavů na centra komplexního doprovázení pro děti se zdravotním znevýhodněním a jejich rodiny.

Návrh má svá pro i proti, o obojím jsme krátce mluvily. Cílem je nabídnout pomoc rodinám, které dnes nemohou najít odlehčovací (respitní péči) ani komplexní služby (jezdí po republice jednotlivě dle potřeb). Druhým cílem je najít řešení pro děti dnes umisťované ze sociálních důvodů.

Anna Krbcová jakožto tajemnice Asociace dítě a rodina (kde je členem např. Nadace J & T s Marií Oktábcovou, Středisko náhradní rodinné péče s V. Bubleovou, Nadace Sirius s Danou Lipovou,nebo SOS dětské vesničky s Jindrou Šalátovou a Amalthea s Davidem Svobodou) se se mnou sešla v poslanecké kanceláři na Francouzské k chystané novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Tématy tedy je podpora dlouhodobých pěstounů a data podkládající potřebu změn.

Dana Lipová za Nadaci Sirius představila na schůzce v poslanecké kanceláři na Francouzské vizi možností transformace dětských center.

Hlavní důraz je na odlehčovací a komplexní služby pro rodiny dětí se zdravotním postižením, a na sociální rehabilitaci u těch rodin, kde jsou dnešní důvody umístění spíše sociální.

Mluvily jsme také o souvislostech celého zdravotně-sociálního pomezí (dnes např. pojišťovny v dětských centrech zdrav. úkony neproplácejí) a o možnostech včasné prevence, včetně edukace rizikových matek.

Sešly jsme se v mé poslanecké kanceláři na Francouzské k tématu rodinných center - paní Dlouhá je ve Výkonné radě Unie center pro rodinu a komunitu (https://www.uniecenter.cz/), je z Klubu K2 na Praze 10.

Hlavní téma rozhovoru: Dotační titul Rodina - ten je určen i na podporu preventivních služeb, které zajišťují např. rodinná centra. Tento dotační titul je jediný, který financuje služby pro rodiny s dětmi 0 - 3 roky. Rodinná centra pokrývají, v podstatě jako jediná (toto chci prověřit), prevenci pro rodiny s dětmi 0 - 18 let včetně sendvičových rodin. Skvělé je, že vznikají zdola, velmi rychle reagují na potřeby komunit:
posilují rodičovské kompetence, podporují partnerské vztahy, komunitu, vytvářejí mezigenerační soudržnost, nabízejí služby péče o děti, volnočasové aktivity, sociální služby, služby pro pěstounské rodiny, služby sociálně právní ochrany dětí, nevýkonnostní služby (hudební a sportovní kroužky bez přijímacích řízení, závodů apod.), práce s dětmi s výchovně-vzdělávacími potížemi (ADHD atd. – doučování, FIE..), angažují k dobrovolnictví, zajišťují charitativní sbírky, organizují svépomocné skupiny (rodiče dětí s poruchou autistického spektra apod.), rekvalifikační kurzy, zaměstnávají ženy 50+, rodiče na RD, na částečné úvazky.

- Rodinných center (mateřských, komunitních) je odhadem 600 (MPSV nejspíš nemá kompletní přehled)
O podporu v rámci dotačního titulu žádá na MPSV přes 300 organizací. Síť pro rodinu (další střešní organizace) má 264 členů, z toho cca 50 žádá o dotaci. Unie center pro rodinu a komunitu má 60 členských center (50 žádá o dotaci).

Dodatečná informace z výboru pro sociální politiku 5.9.: MPSV ve svém rozpočtu bude mít na rok 2020 pouze 96,5 milionů na dotační titul Rodina, ale najde 23.5 mil. z rezerv a vypíše tedy výzvu na 120 mil.

Na mou žádost jsem se 2.8.2019 setkala ve Francouzské s bývalým prvním ministerským náměstkem R. Baxou k tématu rozvoje IT systémů, zejména ve vztahu k zdravotně-sociálnímu pomezí. Diskutovali jsme vedle významu Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí i IT systémů také vhodné řešení aplikační podpory Lékařské posudkové služby a případné reformy celého systému posuzování (invalidity) a přiznávání (příspěvku na péči), do větší hloubky, neboť se tímto tématem je nutné zabývat jako kritickým. Dotkli jsme se i tématu řešení formou sociálního pojištění, podobně jako tomu je v Rakousku či Německu.

S panem docentem jsem se v posl. kanceláři na Francouzské sešla podruhé, tentokrát čistě k tématu OSPOD
- jak se liší případová zátěž u běžných soc. prac. a u prac. OSPOD
- jak se liší jejich potřeby vzdělávání - vyhovuje jim nabídka?
- jak fungují supervize (ideál x praxe)
- kolik agendy je klíčové a kolik nadbytečné -> rozvody -> rutinní místní šetření
- podpora Cochemu a dohod jako klíč pro budoucnost
- OSPODy s dobrou praxí (např. Chrudim, Písek...)

Obdržím články pana docenta k těmto tématům, jakož i linky na dizertační práce jeho studentů na FF UK.