Na mou žádost jsem se 2.8.2019 setkala ve Francouzské s bývalým prvním ministerským náměstkem R. Baxou k tématu rozvoje IT systémů, zejména ve vztahu k zdravotně-sociálnímu pomezí. Diskutovali jsme vedle významu Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí i IT systémů také vhodné řešení aplikační podpory Lékařské posudkové služby a případné reformy celého systému posuzování (invalidity) a přiznávání (příspěvku na péči), do větší hloubky, neboť se tímto tématem je nutné zabývat jako kritickým. Dotkli jsme se i tématu řešení formou sociálního pojištění, podobně jako tomu je v Rakousku či Německu.

S panem docentem jsem se v posl. kanceláři na Francouzské sešla podruhé, tentokrát čistě k tématu OSPOD
- jak se liší případová zátěž u běžných soc. prac. a u prac. OSPOD
- jak se liší jejich potřeby vzdělávání - vyhovuje jim nabídka?
- jak fungují supervize (ideál x praxe)
- kolik agendy je klíčové a kolik nadbytečné -> rozvody -> rutinní místní šetření
- podpora Cochemu a dohod jako klíč pro budoucnost
- OSPODy s dobrou praxí (např. Chrudim, Písek...)

Obdržím články pana docenta k těmto tématům, jakož i linky na dizertační práce jeho studentů na FF UK.

V poslanecké kanceláři na Francouzské jsem se sešla s bývalým národním protidrogovým koordinátorem a představitelkou asociace organizací věnujících se protidrogové prevenci i přímé pomoci, A.N.N.O.

Hlavní témata:
- racionální politika týkající se drog a závislostí opírající se o data a zkušenosti
- souvislosti k daňovým opatřením
- možná doporučení pro zlepšení koordinace napříč rezorty (např. tabák spadá pod min. zemědělství, pašování pod celní správu a policii atd.)
- podpora pro osoby se závislostí - jakékoli

Možný výstup: precizování pirátského programu (v koordinaci s garantkou, J. Michailidu, a dalšími)

Na základě domluvy s L. Kantorem, senátorem a předsedou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, jsem se účastnila schůzky k práci Sekce pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti.

Ta sdružuje 775 členů, cca 40 psychologů je v sekci NRP.

Zástupkyně sekce prezentovaly její činnost, včetně průzkumu z pěti krajů k fungování přechodné pěstounské péče, a shrnuly svá doporučení.

Hlavně jsme se shodli na nutné podpoře dlouhodobých pěstounů a zkrácení lhůt na straně úřadů a soudů, které leckdy nereflektují, jak rychle dětem běží čas.

Stejně tak je třeba co nejvíc využívat možnosti předadopční péče a minimalizovat přecházení dětí mezi pečujícími osobami.

Možným výstupem může být seminář k praktické podpoře dlouhodobých pěstounů.

Dávám to sem spíš pro info, ku snadnému šíření:

Jako členka Pracovní skupiny pro porodnictví Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů jsem se 2.8.2019 ve své poslanecké kanceláři na Francouzské 108 sešla s Terezou, která pracuje jako asistentka Evy Horákové, a zavolaly jsme si s Markétou Pavlíkovou, která provozuje web biostatisticka.cz a taky je členka Pracovní skupiny pro porodnictví Rady vlády, a hlavně je expertka na českou situaci v oblasti těhotenství a porodu a úzce s ní v těchto věcech spolupracuju.

Shrnuly jsme si existenci Programového stanoviska Pirátů k problematice porodnictví (autoři: OR + ZH) z r. 2017, kde se mj. říká „Chceme proto jasná pravidla pro registraci porodních asistentek a takový systém samosprávných pojišťoven, který umožní vyjít vstříc individuální poptávce a hradit péči poskytovanou kvalifikovanými porodní asistentkami.“ (https://www.piratskelisty.cz/clanek-1732-programove-stanovisko-piratu-k-problematice-porodnictvi?do=komentuj)

a probraly jsme možnosti dané novým zápisem z Pracovní skupiny, veřejně dostupným zde: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/pracovni_skupina_k_porodnictvi/pracovni-skupina-k-porodnictvi-pri-rade-vlady-pro-rovnost-zen-a-muzu-zahajila-svou-cinnost--127757/

Hlavní cíl bylo dát příslušné paní radní a dalším info o možnostech magistrátu okolo případného porodního domu (jsou celkem dost omezené). Předá Tereza.

Na mou žádost proběhla v mé poslanecké kanceláři na Francouzské schůzka s panem docentem, který se profesně věnuje sociální práci, OSPODům, a vede řadu studentů, včetně doktorandů.

Více na stránkách katedry: https://ksocp.ff.cuni.cz/cs/okatedre/lide/matousek-oldrich-doc-phdr/

Z probraných témat:
1) Jak by mělo vypadat vzdělávání sociálních pracovníků pro praxi? (Asociace vzdělavatelů sdružuje všechny příslušné VŠ)
2) Proběhlo vyhodnocení změn v hmotné nouzi od r. 2013? (měla by být pružná, soc. šetření by nemělo trvat 30 dní apod.)
3) V r. 2017 byla vyřazena možnost uzavírat dohody o provedení práce pro uchazeče o zaměstnání - je opět těžší dostat je postupně do práce (plný úvazek najednou je málokdy vhodný)
4) Soc.-zdrav. spolupráce potřeba zejm. u ohrožených matek: informace v ordinacích gynekologů/porodnicích!
5) Výzkum potřeb mezi bezdomovci (student pana docenta) - je třeba diferencovat služby dle věkových kategorií, hodily by se mokré azyl. domy a hlavně ne velkokapacitní zařízení
6) OSPODy - zhruba 2tis pracovnic a pracovníků - jak se daří případové konference? Jaké studie má VÚPS? Jak se vyhodnocuje míra ohroženosti dítěte?
7) Když cochemská praxe, nemusí OSPOD dělat místní šetření u rozvodu - má tak o polovinu víc času na rodičovský plán

Nápad: navrhnout Markétu Novákovou za cochem.cz na vyznamenání za propagaci / nastartování změny?

8) dobrá praxe salesiánů v Pardubicích: dlouhodobé doprovázení dětí z DD /podobné hostitel. péči
9) velké (nerozptýlené, komunitně nevedené) ústavy vždy spějí k nadřazení instituce nad jedincem (žádám o odkaz na odborné studie)
10) příště se sejdeme nad profesiogramy sociálních pracovníků

Na mou žádost jsem se 8.7.2019 setkala v PSP s bývalým prvním ministerským náměstkem R. Baxou k tématu digitalizace státní správy, zejména ve vztahu k sociální oblasti. Diskutovali jsme význam Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí i IT systémů. Zajímalo mě i řešení aplikační podpory Lékařské posudkové služby v minulosti projednané Radou vlády pro informační společnost, neboť současná situace LPS je kritická, LPS má velký skluz ve vyřizování žádostí a elektronizace jejích procesů by řízení zefektnila a zrychlila.

Alternativy péče o seniory. Máme jen cca 36 tis lůžek v domovech pro seniory, ale desetitisíce neuspokojených žádostí. Řada lidí v terénu zůstává bez pomoci.

Schůzka v poslanecké kanceláři na Francouzské k tématu asistentů sociálních péče (ASP), neregistrovaných sociálních služeb (které si tudíž nenárokují žádnou veřejnou podporu) a možného přínosu pro terén.

- APEOS se věnuje systémové podpoře ASP, řeší jejich vzdělávání, a celkově téma neformální péče o seniory.

Jde o možnost, na kterou finančně vystačí příspěvek na péči, nejsou třeba další dotace (u 3. a 4. stupně závislosti). Kontroly provádí soc. pracovníci ÚP, bez dohledu to tedy není.

Závěr: uspořádat seminář k zhodnocení přínosu již několik let zavedených ASP pro systém a zjistit, jaké metodické pokyny k této problematice vydává MPSV, potažmo OSSZ. Navázat na seminář o pečujících konaný 5.3.2019 v Senátu.

PS: velmi dobré je i možné pojetí ASP jako profesního uplatnění pro ty pečující, kterým například v předdůchodovém věku zemřel, o koho se roky starali.

Hlavní téma schůzky v poslanecké kanceláři na Francouzské byla odlišnost pacientů - dětí od dospělých.

Např. ve škole kardiaci mají problém s přemírou hluku/zmatku, potřebují ideálně třídy s cca deseti dětmi.
Při posuzování pro příspěvek na péči by potřebovali posouzení dle zpráv odborných lékařů a zdravotního stavu. V medicíně se mnoho změnilo, jen specializované pracoviště může být odborným garantem. Pediatrie má svá specifika. Děti s vadou srdce jsou chronici. Jejich případné problémy jsou na léta.
To, že posouzení pro příspěvek na péči dnes rodinám často zvyšuje stres kvůli dlouhým odvolacím procesům, se týká i dětských onko pacientů, například.

Problém dlouhodobého ošetřovného je v podmínce 7 dní v nemocnici: u dětí je dobrá praxe co nejkratší hospitalizace, i u těch velmi vážně nemocných. Olga prověří možnost výjimky.
Potíž LPS někdy je i v ignorování odborných zpráv ošetřujících lékařů. Olga prověří, co by se s tím dalo dělat.
Otázka je, kolik (set) dětí se s těžkou srdeční vadou ročně narodí. Srdíčkáři zkusí zjistit.

Na mou žádost jsme se s výkonnou ředitelkou SOS dětských vesniček sešly k problematice odborné podpory pěstounů (tzv. doprovázení), které se tato organizace věnuje už od roku 1970.

Témata:
- státní příspěvek na doprovázení jim kryje jen 15-20% nákladů: když chtějí doprovázení dělat kvalitně (psychoterapeut pravidelně a ne 1x za půl roku, jak je nárok ze zákona, apod.), a když mají rodiny s více dětmi, naprosto nevystačí
- důraz čím dál tím víc kladou na preventivní aktivity a práci s rodinami ohroženými odebráním dítěte - je klíčové dostat se k nim včas, ne 5 minut po dvanácté
- podpora je třeba pro celou pěstounskou rodinu, včetně vlastních dětí pěstouna a partnera - všichni tvoří rodinný systém. Dnes nárok nemají.
- důležité je mít nižší počet doprovázených rodin na jednoho soc. pracovníka, když mají více dětí a ty jsou často hlouběji traumatizované - často jich mají pouze 12 na jednoho
- kvalitě poskytovaných služeb doprov. organizací se věnuje Inspekce sociálně-právní ochrany dětí při Úřadu práce, chodí i do ZDVOPů, hloubkové 3denní kontroly znamenají i osobní rozhovory se všemi zaměstnanci a aktéry, včetně dětí; ideální by bylo zohledňovat také kvalitu a návaznost poskytovaného vzdělávání
- klíčové je zjistit, jaké jsou na MPSV agregované výstupy těchto inspekcí (od r. 2013) a jak jsou zohledněné v návrhu novely z. 359
- to, že je problém zletit ve ZDVOPu, když dále studujete, je pravda - ale je důležité podporu nastavit vyváženě, aby nemotivovala k odchodům z rodin
- u svěření do péče je velký nepoměr (0 podpora ze strany státu) - mohla by být alespoň úhrada potřeb dítěte
- hlavně jsou třeba specializovaní pěstouni - aby zvládli i děti s velkou zátěží (tam tedy třeba více doprovodných služeb), aby mohli přijmout i matky s dětmi (sdílená pěstounská péče), aby byla variabilita systému

Moc děkuju za čas i práci, kterou SOS dětské vesničky dělají.