Pracovní schůzka k tématu bydlení, zejména funkční podpory družstevního bydlení a srovnání se zahraničím.

Hlavní otázka: na co je třeba nový zákon, a co stačí upravit v praxi, zejména metodicky.

Na mou žádost jsme se sešli k zákonu o sociálních službách a problematice bydlení, v PSP.

Systémová reforma financování je nezbytná pro dlouhodobé plánování sociálních služeb a rovné postavení poskytovatelů. Předpokládáme její prosazení v rámci novely zákona 108.

Pokud by neprošla novela financování, pak je potřeba alespoň vyrovnat rozdíly ve směrných číslech, a tím i rozdíly mezi kraji, a zvažovat navýšení příspěvku na soc. služby ve III. a IV. stupni také pro pobytové služby.

Pastorační pracovník jako možná činnost zařazení do novely? K další diskuzi.

Na mou žádost jsme se v kavárně Nona sešli s I. Langrem, který jako náměstek primátora v Liberci realizuje už roky projekty sociálního bydlení a spolupracuje s Platformou (proto se účastnil i V. Lesák).

Hodně jsme mluvili o spolupráci odborů (v Liberci mají 2 sociálky! rozděleně samosprávu a státní správu) a nutnosti spojení sociálního a bytového pohledu/odboru na takový přístup.

Bavili jsme se i o zkušenostech z (velmi úspěšné) terénní práce s lidmi bez domova během koronakrize. (I o tom, že MPSV toto vůbec neřešilo.)

Paní ministryně mě pozvala na jednání k dětským skupinám. Předmětem bylo hledání shody a pojmenovávání možných rozporů v novele zákona, k němuž jsem už měla několik interpelací.
Hl. témata: i
- financování (je nutné udržet státní příspěvek okolo 7,5 tis/dítě/měsíc)
- praktické aspekty (možnost nastoupit do práce až po adaptaci dítěte)
- stravování (navrženo podpořit jen při zasmluvnění ve školních jídelnách, s tím nesouhlasím)
- podpora obdoby kvalifikovaných chův / maminek starajících se o jiné děti a majících základní potřebné znalosti (Tagesmutter/Tagesvater) - bude muset počkat na příště (škoda)

Schůzka k tématu Lékařské posudkové služby proběhla na mou žádost v odboru LPS na ČSSZ s paní ředitelkou.

Hovořily jsme o
- potřebě digitálního úložiště s přístupy pro pracovníky LPS.
- nelogickém navázání řady výhod na průkaz OZP. Naopak logické se jeví posuzování pro tyto účely ošetřujícími lékař, zvláště lékaři odbornými.
- nutnosti mít na zřeteli, že se neposuzuje diagnóza, ale tíže funkčního postižení. Někdy je složité zvolit jednu nemoc, která funkční postižení způsobuje, ale pro posudek je to nutné.
- oddělení vedení (metodického, ale i organizačního) LPS od vedení ředitelů OSSZ a na pracovištích ředitelů ČSSZ.

S analytiky vytipujeme klíčové oblasti pro potřebnou změnu, jedná se o cca 430 tis. správních řízení ročně (cca 400 tis. na OSSZ, 10 tis. na ČSSZ, 20 tis. na PK MPSV), tedy o klíčovou agendu státu.

Na videomeetingu jsme panu řediteli odboru hmotné nouze a SSP na GŘ ÚP představili prototyp zjednodušeného formuláře, vytvořili přes víkend OP a BS. Jak by byli lidé postižení COVID-krizí schopni sami snadno, návodně vyplnit. Stručná verze: https://bit.ly/2R3SyVZ

Líbil se mu, předali jsme i info o p. Jirsákovi, který komunikoval přes Česko Digital s Ondřejem Profantem a je možné s ním konzultovat vvývoj takového formuláře v rámci OKsystému.

Dále jsme popsali nutné komponenty profi videonávodu (herci, scénář...) a že to je drahé.
Nabídli jsme pomoc s videonávodem "na kolení", pomocí screenů a audia. (Konzultaci vhodného software apod.)
Vysvětlovali jsme, co na současném formuláři vidíme jako složité a jako riziko.

Cca hodinová konzultace.

Na mou žádost se mnou po telefonu konzultoval pan prezident APSS, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, jaké jsou jejich potřeby v boji s koronavirem, řádově: terénní pracovníci soc. služeb chodí za 100tis klientů, jde tedy o ca 10tis pečovatelek, podobně os. asistence - cca 10tis osob díky ní doma, 55tis seniorů je v pobytových zařízeních, v DOZP cca 11tis osob - a cca 69tis zaměstnanců -> tedy jsou potřeba respirátory FFP2 a testy pro cca 255 tis. lidí v těchto službách, pracovníků i klientů. A dále by byly třeba pro terénní služby pro lidi bez domova a se závislostmi - další desetitisíce osob.

Dále potřebují krajskou podporu při výpadku pracovníků a při zaškolení, jak na ochranné pomůcky (jako řešení jsem nabídla pražský model mobilního týmu).

Obrátila jsem se přes zprávu na paní ministryni kvůli mezerám v ošetřovném, poté mi zatelefonovala. Na pohledu na ošetřovné pro lidi na DPP/DPČ se neshodneme, já považuju za nebezpečné je nepodpořit.
Povedlo se shodnout na možné spolupráci na podpoře Úřadů práce, paní ministryně mě poté také propojila s ředitelem ČSSZ panem Boháčkem, s nímž jsem řešila praktickou stránku výplaty ošetřovného.
Jsem ráda za ochotu se pobavit nad agregovanými, nejdůležitějšími tématy, mrzí mě neochota vidět problémy lidí na DPP/DPČ- oni za tyto prekérní pracovní smlouvy nemohou, a jsou to např. i asistenti pedagogů, velmi často.

Po nedělním telefonátu s paní ministryní Maláčovou mě propojila na pana Najmona, pověřeného generálního ředitele ÚP.
Hledáme možný přínos pirátských IT znalostí pro ÚP, kde jsou přetížená call centra.

Navrhovali jsme pomoc se zjednodušením formulářů, ÚP vidí průchodněji pomoc s kvalitními videonávody k současným složitým formulářům.
Pokračuje pravidelná komunikace, budeme rádi, když se nám společně povede připravit kvalitní zadání a pak na profesionály bude možné předat realizaci.

Do budoucna je velkou příležitostí pro ÚP propojit se na základní registry, aby se údaje o lidech načetly po zadání rodného čísla.

Protože mám z terénu zprávy, jak těžké je zachovat podstatné prvky porodů, např. bonding, při současném zákazu přítomnosti doprovázejících osob, zejména otců, obrátila jsem se na ministra zdravotnictví s nabídkou metodiky ohledně nutných výjimek. Byť cesta výjimek vždy někoho vynechá, tak alespoň cizinky či ženy s postižením, nebo ženy rodící mrtvé děti - tedy v psychicky mimořádně náročné situaci již předem - by partnera s sebou rozhodně mít měly. Stejně tak zákaz otců u porodu nedává smysl, když pak mnohé porodnice ho- správně- ukončují okamžikem zrození a otec je pak právě podporou při bondingu. Na tyto argumenty pan ministr reagoval vstřícně, podklad jsem mu 24.3. ráno zaslala, a dnes, 25.3. potvrdil, že se tím budou zabývat. Věřím, že se najde alespoň nějaké řešení.